Rusku se nelíbí sbližování severských států s NATO

Moskva – Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad sbližováním Finska a Švédska se Severoatlantickou aliancí. Moskva tak zareagovala na ohlášené posilování obranné spolupráce pětice severských zemí, odůvodněné rostoucí ruskou hrozbou. Oficiálně jsou totiž Finsko i Švédsko neutrální země. 

„Řešení otázek v této oblasti (obrany a bezpečnosti) je bezpochyby suverénním právem každého státu. Ale na rozdíl od předchozích let se severská obranná spolupráce začala stavět do pozice zaměřené proti Rusku, což by mohlo ohrozit výsledky konstruktivní součinnosti na severu z posledních desetiletích,“ zdůraznila podle agentury TASS ruská diplomacie.   

Místo „otevřeného a konstruktivního dialogu“, který by přispěl ke společným řešením a posílení bezpečnosti na severu Evropy a na celém kontinentu, se prý veřejnosti severských zemí vnucují „otevřeně konfrontační přístupy“, míní ruští diplomaté.  

Severští ministři označili Rusko za největší hrozbu

Jde o reakci na společný článek ministrů obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu v norském deníku Aftenposten, kde označují ruské aktivity za „největší výzvu pro bezpečnost v Evropě“. Ruské vedení podle severských ministrů předvedlo, že je připraveno použít vojenské prostředky k dosažení politických cílů, i když to znamená porušení mezinárodního práva.

Kvůli údajné rostoucí hrozbě ze strany Ruska uzavřeli ve čtvrtek dohodu o těsnější obranné spolupráci. Informovala o tom agentura Reuters. Severní Evropa se podle nich musí připravit na možné krize či incidenty v souvislosti s aktivitami Ruska. Ministři upozornili rovněž na rostoucí ruské vojenské a špionážní aktivity v Pobaltí a v dalších severoevropských oblastech. Rusko se prý také snaží podněcovat neshody v Evropské unii a NATO.   

Finský premiér Alexander Stubb označil dnešní ruské prohlášení za „řinčení zbraněmi“. Lidé by se jím ale neměli nechat vyděsit, dodal. „Žádná země nemá právo veta nad finskými rozhodnutími,“ řekl Stubb finské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanici YLE. Vzhledem ke krizím v Gruzii a na Ukrajině se podle něj bezpečnostní situace v regionu změnila. „Základním pilířem naší mezinárodní obranné spolupráce je to, co děláme společně se Švédskem. Je také jasné, že budeme pokračovat v blízké spolupráci uvnitř EU a v úzké spolupráci s NATO,“ dodal finský premiér.

Napětí v Evropě vzrostlo poté, co Rusko před rokem – vzápětí po svržení proruského režimu v Kyjevě – zabralo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Vzhledem k silné ruské menšině v pobaltských republikách rostou v regionu obavy z ruských akcí i v této oblasti.