Kyjev odsoudil nacismus i komunismus a zakázal jejich symboly

Ukrajinský veřejný prostor čeká rozsáhlá ideová očista. Kyjevský parlament dnes schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině, jeho součástí je i zákaz používání jejich symbolů na veřejnosti. 

Sovětský režim (s nacistickou prolukou během 2. světové války) na Ukrajině panoval od Velké říjnové revoluce v roce 1917 do roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, z Ukrajiny pocházel i sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv. Nově přijatá norma, kterou schválilo 254 členů z 450členného zákonodárného sboru, komunistický režim odsuzuje jako zločinný, mj. kvůli politice státního teroru. Totéž se týká i režimu nacistického.

Nový zákon zároveň ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny obou totalit, aby se již nemohly opakovat. „Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána,“ prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Součástí normy je rovněž zákaz symboliky a propagandy obou ideologií. „Pokud bude toto opatření provedeno důkladně, vyžádá si demolici památníků bolševické revoluce, jejího vůdce Vladimíra Iljiče Lenina i dalších výjevů sovětské éry,“ konstatuje v této souvislosti Rádio Svobodná Evropa. K odstraňování symbolů z éry SSSR na Ukrajině v posledních měsících docházelo spontánně. Během kyjevských protestů na konci roku 2013 namířených proti tehdejšímu prezidentovi Janukovyčovi strhl dav demonstrantů Leninovu sochu (více zde), totéž se o rok později stalo ve východoukrajinském Charkově (tady).

Kyjevští protestanti strhli a zničili kladivy sochu V.I.Lenina během podzimních nepokojů roku 2013 jako symbol svého nesouhlasu se směrováním země k Moskvě.
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Efrem Lukatsky

Ukrajina bude konec války slavit 8. května

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit „Den vítězství nad nacismem“. Země až dosud shodně s Ruskem slavila konec druhé světové války v Evropě o jeden den později než státy Evropské unie; v době německé kapitulace před sedmdesáti lety už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk nedávno požadoval od Moskvy, aby respektovala, že proti nacismu bojovali také Ukrajinci, které současná ruská propaganda vykresluje jako následníky kolaborantů s nacisty a krajní nacionalisty, banderovce. „Rusko, které se snaží o revizi historie a které hlásá vítězství v druhé světové válce bez Ukrajiny, nemá právo zprivatizovat si společný boj proti nacistickému Německu,“ zdůraznil Jaceňuk a připomněl, že dvě pětiny sovětských ztrát ve válce připadly právě na Ukrajince.