Porošenko se už nebrání referendu o vyšších pravomocích pro Donbas

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko veřejně odvolal své výhrady vůči referendu, které by mohlo zvýšit pravomoci odbojným oblastem na východě země. Změnil tak dosavadní postoj své vlády. Od začátku konfliktu v Donbasu dnes uplynul rok.
Video Reportáž: Rok krize v Donbasu
video

Reportáž: Rok krize v Donbasu

Neklid v Donbasu začal přesně před rokem, 6. dubna 2014, když proruský dav po demonstracích v ulicích Doněcku obsadil sídlo gubernátora Doněcké oblasti. Následovalo vyhlášení samostatné republiky a události vedly až k ozbrojenému konfliktu. Dohody z Minsku sice zavázaly obě válčící strany ke stažení těžkých zbraní, v oblasti se ale dál umírá, a střety na východě Ukrajiny si tak vyžádaly přes 6000 životů.

Na začátku konfliktu demonstranti ve východoukrajinských oblastech žádali hlasování o větší autonomii, ukrajinská vláda to tehdy odmítala. Dnes se však Porošenko sešel s parlamentním výborem, který připravuje dodatky k hlavním ukrajinským zákonům, a prohlásil, že nebude proti tomu, když se komise pro podobné referendum rozhodne.

„Jsem připraven vyhlásit referendum k otázce státních pravomocí, pokud rozhodnete, že je to potřeba,“ řekl v televizní debatě se členy výboru. Zároveň zdůraznil, že je ale stále proti federalizaci Ukrajiny, jak si přeje Rusko. Je ovšem pro decentralizaci moci ve prospěch regionů. V rukách ústřední vlády by podle něj mělo zůstat hlavně rozhodování v bezpečnostních, obranných a zahraničních otázkách.

Snahu o vstřícnější postoj k separatistům na východě deklarovala Ukrajina už loni v září, když schválil zákon o zvláštním statusu povstaleckých území. Letos v březnu ale platnost několika klíčových článků pozastavil do doby, než budou na východě Ukrajiny uspořádány komunální volby. Povstalci, kteří svou legitimitu staví na vlastních volbách v samozvaných republikách Luhansku a Doněcku, to označili za porušení minských dohod a stejně hovořil i Kreml.

Současně s tím poslanci v březnu schválili seznam povstaleckých zón, na které se zvláštní samosprávní režim bude vztahovat. Vypracování tohoto seznamu ukládá Kyjevu minská dohoda o příměří schválená v polovině února. Dokument vymezuje vzbouřenecké oblasti na východě rusko-ukrajinskou hranicí, na jihu pobřežím Azovského moře a v ostatních zónách linií palebného dotyku, jak byla dojednána v Minsku v září loňského roku.