Liturgie vleže i průvod v Koloseu - Velký papežův pátek

Manila/Vatikán – Papež František měl o Velkém pátku již tradičně napilno. Odpoledne sloužil v Chrámu sv. Petra liturgii a poté prošel římským Koloseem symbolickou křížovou cestu se 14 zastaveními. Pochod za účasti tisíců věřících si neodpustil, i když přiznává, že se v poslední době cítí unavený. Už ve čtvrtek ještě bohoslužbou v římské věznici Rebibbia připomněl poslední večeři Páně, kde se při tradičním obřadu omývání nohou sklonil před vězněnými muži a ženami.

Obřadem v Koloseu si křesťané připomínají poslední cestu Ježíše Krista před ukřižováním. Probíhá podle tradičního schématu čtrnácti pašijových zastavení. Křížová cesta trvá kolem tří hodin a je považována za jeden z vrcholů pašijového týdne. Ten začal Květnou nedělí a skončí o nacházejícím víkendu.

Velký pátek, den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je prožíván ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Je to jediný den, kdy se v křesťanských kostelích neslouží mše, ale jen zvláštní večerní obřady. Kněz je oblečen do roucha červené barvy, oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívají evangelia o Ježíšově smrti. Nezvoní ani kostelní zvony, které podle pověsti odletěly do Říma pro požehání svatého otce. 

Křížové cestě dnes předcházel obřad ve vatikánské bazilice svatého Petra, během kterého papež připomněl Ježíšovo utrpení a smrt. Velkopáteční liturgie začala takzvaným úkonem prostrace, v němž František vzdával úctu kříži vleže, tváří obrácenou k zemi. Homilii, jak je v tento den zvykem, pronesl papežský kazatel Raniero Cantalamessa.

  • Tomáš Halík: Kristus na kříž - Jestliže na Velký pátek „uctíváme kříž“, ctíme toho, který se nezalekl bolesti ani smrti. Šel tímto světem cestou pravdy, a to důsledně až do konce. Šel proti zlu a na této cestě na zlo nikdy neodpovídal zlem. Věděl, že je to cesta oběti, a to oběti vlastního života. A tuto oběť přinesl vědomě a dobrovolně. Díváme se na kříž s úctou a vděčností za oběť, kterou Kristus na kříži přinesl. 
Papež František během velikonoční liturgie ve Svatopetrském chrámu
Zdroj: ČTK/AP

Papež v sobotu večer povede liturgii velikonoční vigilie a v neděli, kdy si křesťané připomínají zmrtvýchvstání Krista, pronese v poledne na Svatopetrském náměstí své velikonoční poselství a požehnání Městu a světu. Velikonoční pondělí je potom ve znamení radosti křesťanů z vykoupení.

Závan mystiky ve Španělsku

Také Španělsko prožívá Velikonoce velmi silně. Ulicemi měst po celý Svatý týden procházejí průvody v kápích, odkazující na kajícníky v dobách středověké inkvizice. Někteří z nich mají na výraz pokání kovové řetězy. Průvody patří k inscenování Ježíšovy křížové cesty stejně jako zvuky bubnů a ženské žalozpěvy.

Na ramenou muži nesou i několikatunové sochy Ježíše nebo Panny Marie. V předvelikonočním týdnu navíc španělská vláda pravidelně propouští odsouzence z vězení. Tento zvyk pochází ještě ze středověku, kdy řady „nosičů soch“ kvůli řádění moru natolik prořídly, že za ně museli zaskočit propuštění trestanci.

Samotná země přitom v posledních desetiletích prošla rychlou, ale zásadní proměnou, která se dotkla i samotného vztahu k víře. Stále přibývá lidí bez vyznání, dnes už je to skoro čtvrtina Španělů. Ke katolictví se ale pořád hlásí přes 70 procent lidí, i když zdaleka ne všichni chodí pravidelně do kostela a ke zpovědi.

Krvavý obřad ve znamení vykoupení 

Svérázné oslavy Velikonoc už tradičně přichystali věřící ve filipínském městě San Fernando. Více než desítka nechala přibít na kříž na kopci, kolem kterého procházelo procesí lidí bičujících se do krve, propichujících si různé části těla a vlekoucích těžké kříže. 

Filipíny mají 100 milionů obyvatel, z nichž se ke katolicismu hlásí 80 procent z nich. Od bolestivého sebezraňování se letos snažil věřící odradit i arcibiskup San Fernanda Florentino Lavarias, podle kterého jsou jiné způsoby, jak dokázat svou víru. „Své skutky bychom měli pečetit každodenní prací. Křesťanský život není něco, co se dá zvládnout přes noc,“ prohlásil. 

Starosta San Fernanda Edwin Santiago nicméně nepokrytě připouští, že velikonoční rituály jsou pro jeho město požehnáním. V loňském roce se sem podle jeho údajů sjelo asi 60 tisíc zahraničních i domácích návštěvníků a letos by jich mohlo být ještě víc. „Neznáme přesnou sumu, jaká z této akce proudí do ulic města, ale je nepochybné, že pomáhají místním podnikům,“ řekl starosta. Katolicismus na Filipíny dorazil společně se španělskými kolonizátory v 16. století. V lednu přišlo na mši v Manile celebrovanoupapežem Františkem rekordních šest milionů lidí. 

Video Velký pátek na Filipínách: Svérázné uctívání Ježíše
video

Velký pátek na Filipínách: Svérázné uctívání Ježíše


Velký pátek: Den, kdy zemřel Kristus

Křesťanská víraDen, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. S Ježíšem byl veden krátký proces: Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let. 


Bude Velký pátek v Česku státním svátkem? 

Dosavadní snahy zákonodárců o zařazení Velkého pátku mezi státní svátky úspěšné nebyly. Ve čtvrtek se při interpelacích ve sněmovně nechal premiér Bohuslav Sobotka slyšet, že podpoří uzákonění Velkého pátku jako státního svátku. Podle něj nelze argumentovat tím, že by nový svátek měl nějaké závažné ekonomické důsledky. Povýšení Velkého pátku, který je součástí Velikonoc, na státní svátek chtějí navrhnout lidovečtí poslanci.

Nejnovější záměr ale kromě Sobotky podporuje většina zákonodárců sociální demokracie, uvedl tento týden předseda jejích poslanců Roman Sklenák. Podobný odhad měl v případě svého klubu i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. 

Víte, co znamenají symboly Velikonoc? Vědomostní test

A co vůbec víte o Velikonocích? Vyzkoušejte své znalosti