„Deadline“ už zítra: Spatří dohoda o íránském jádru světlo světa?

Lausanne - Ve švýcarském Lausanne vrcholí jednání šesti mocností s Íránem o jeho jaderném programu. Jejich cílem je zabránit Teheránu získat atomovou bombu. Íránský režim za to požaduje zrušení západních sankcí. Lhůta pro předběžnou dohodu vyprší zítra o půlnoci. Do rozhovorů už vstoupili i ministři zahraničí všech vyjednávajících zemí. Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí jsou šance 50:50. Kritické hlasy na adresu chystaného dokumentu mezitím zaznívají z mnoha stran.

Írán jedná o nové dohodě už rok a půl se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Francií, Británií, Německem a Unií. „Myslím, že jsme se dostali dál, děláme pokroky,“ tvrdí íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Rovněž čínský ministr zahraničí Wang I dnes večer v Lausanne řekl novinářům, že stanoviska mocností a Teheránu se pomalu „sbližují“ a že je ohledně dohody „opatrně optimistický“.

Podle vyjednávačů ale rozhovory váznou na třech zásadních otázkách. Je to doba, po kterou bude platit omezení pro íránské jaderné aktivity, dále pak režim rušení sankcí a jejich obnovení v případě, že Írán dohodu nebude plnit. „Dokud nebudeme mít odpověď na tyto tři otázky, dohoda nebude. Má-li být dojednána, pak je to nyní. Nastal okamžik, kdy Íránci musejí říci buď ano, nebo ne,“ sdělil jeden ze západních diplomatů. „Potřebujeme flexibilitu, hlavně z íránské strany, a tu zatím nevidíme,“ podotkl pak německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. 

Perlička z Lausanne

Íránský novinář a někdejší mediální poradce prezidenta Hasana Rúháního požádal o politický azyl ve Švýcarsku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské zpravodajské weby. Novinář Amír Hosajn Motakí si stěžoval na cenzuru a na fakt, že mohl psát jen to, co mu bylo řečeno. „Mé svědomí by mi nedovolovalo vykonávat mou profesi nadále tímto způsobem,“ řekl Motakí opozičnímu zpravodajskému webu IraneFarda se sídlem v Londýně. Motakí v Lausanne zpravodajsky kryl jednání o íránském jaderném programu pro méně známou polostátní agenturu ISCA.


Ruský ministr zahraničí z Lausanne po ranní schůzce odjel. „Neplatí mě za to, abych byl optimistou,“ uvedl šéf ruské diplomacie. Jeho mluvčí ale řekla, že bude-li reálné, že dohoda bude ujednána, ministr se v úterý vrátí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak prohlásil, že z Lausanne přicházejí pozitivní zprávy, možný výsledek ale odmítl předpovídat. „Nebudeme spekulovat, zda je sklenice zpola prázdná nebo zpola plná, počkejme si na reakci z Lausanne,“ řekl. 

Petr Zavadil, zpravodaj ČT:

„Řadu věcí se už diplomatům vyřešit podařilo a víceméně všechny strany se shodují na tom, že blíže dohodě ještě nikdy nebyly. Všechny strany to chtějí mít brzo vyřešené mimo jiné i proto, že na Blízkém východě mezitím vyrostl společný nepřítel pro Írán i pro Západ, a to je Islámský stát, na což se chtějí po tomto jednání všichni zaměřit.“


Írán má zhruba dvacet tisíc centrifug na obohacování uranu, deset tisíc aktivních. Američané je původně chtěli omezit na dva tisíce. Kompromis spěje zhruba k šesti až sedmi tisícům těchto zařízení. Dohoda umožní Íránu obohacovat uran nejvýš na 5 procent, pro civilní užití, a ne na zbrojních devadesát. Většinu obohacené suroviny bude zřejmě muset vyvézt do Ruska.

Vyjednává se také o tom, jak dlouho se budou tato omezení na Írán vztahovat. USA prosazují 15 let, Íránci jsou ochotni přistoupit jenom na deset let, Francie pak vyžaduje 15 až 20 let. Značně kritický je k dohodě Izrael, který tvrdí, že ani dvacetiletý odklad Íránu nezabrání bombu vyrobit.  

Video Zpravodaj ČT: Mocnosti a Írán jsou prý blízko dohodě
video

Zpravodaj ČT: Mocnosti a Írán jsou prý blízko dohodě

Zpravodaj ČT: Mocnosti a Írán jsou prý blízko dohodě

ud: 30.3.2015

Vliv Íránu na Blízkém východě roste

Vyjednávači chtějí, aby byl Írán po dobu ujednaného období vystaven striktnímu monitorování, které provádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Inspektoři mají mít zaručen nejen přístup do citlivých zařízení, ale mají mít možnost provádět i neohlášené prohlídky.   

  • Organizace OSN uvalila první sankce na Írán roku 2006. O šest let později Amerika a Evropa začaly postihovat ropný a bankovní sektor. Írán proto žádá okamžité uvolnění sankcí. Západ, Rusko a Čína chtějí oproti tomu pozvolné, v závislosti na plnění dohod.