Návrat japonských letadlových lodí? Izumo jí není, tvrdí vláda

Tokio – Největší válečnou loď od konce druhé světové války zařadilo do služby japonské námořnictvo. Loď Izumo je oficiálně nosičem vrtulníků, oproti americkým letadlovým lodím má sotva čtvrtinový výtlak a nemůže se rovnat ani čínským letadlovým lodím, přesto právě Čínu a další japonské rivaly v regionu svojí velikostí pobouřila.

Japonská ústava nařizuje námořnictvu provozovat pouze lodě určené výhradně k obraně. Vylučuje letadlové lodě, které označuje za prostředek k možnému útoku na jiné země. Nový nosič helikoptér Izumo označují japonští sousedé za porušení tohoto pravidla. Izumo se svými rozměry blíží druhoválečným japonským bitevním a letadlovým lodím. Čínští vojenští experti proto hovoří o předstupni zavedení letadlových lodí. „Izumo prokazuje, že Japonsko má technické dovednosti a vůli vyvíjet letadlové lodě. Je možné, že Japonsko tu možnost začne zkoumat již během služby Izumo,“ řekl čínskému státnímu deníku Global Times vojenský expert Li Jie.

Japonská vláda možné experimenty s letadly na palubě nové lodi s palubou dlouhou 248 metrů (tedy stejně jako letadlová loď Kaga potopená v bitvě o Midway) důrazně odmítla. „Neuvažujeme o jejím využití jako letadlové lodi,“ uvedl japonský ministr obrany Gen Natakani. Vedle paluby, která podle něj není vhodná ke vzletům a přistání letadel, upozornil na nedostatečné zázemí, které by umožnilo případná letadla hangárovat a ošetřovat. Izumo má podle japonského ministra sloužit zejména k protiponorkové službě, helikoptéry na její palubě mají být schopné nalézt nejnovější čínské ponorky.

Izumo vyžaduje 470člennou posádku a má místo pro dalších 450 lidí a devět vrtulníků. Místo nich může nést také konvertoplány, jako je americký Osprey. Koupě lodi Izumo je součástí rozšíření a modernizace tzv. Námořních sebeobranných sil. Na modernizaci japonská vláda vyčlenila částku téměř pět bilionů jenů (asi 700 miliard korun). Vedle nových lodí třídy Izumo chce nakoupit také stíhačky, bezpilotní letouny, uvažuje také o zmíněných amerických konvertoplánech. Navzdory navýšení vojenského rozpočtu jsou ale japonské výdaje podstatně nižší než čínské, které v posledních letech každoročně rostou více než o deset procent. Vztahy mezi Japonskem a Čínou jsou přitom nejvypjatější od druhé světové války kvůli sporům o některé oblasti Východočínského moře.

JS Izumo DDH-183

  • nosič vrtulníků
  • výtlak: 24 000 t
  • délka: 248 m
  • rychlost: 30 uzlů
  • výzbroj: 2x raketový systém Raytheon RIM-116 SeaRAM, 2x systém blízké obrany Phalanx
  • nesené helikoptéry: Sikorsky/Mitsubishi SH-60K Seahawk, Kawasaki/AgustaWestland MCH-101, výhledově Bell-Boeing V-22 Osprey
zdroj: Jane's