V Petrohradu se „tančilo na hrobech obětí nacismu“

Petrohrad/Moskva – Včerejší sraz evropských neonacistů v Petrohradu představoval „tanec na hrobech obětí nacismu“, tak na setkání zareagovala Federace židovských obcí v Rusku. Upozornila na to, že se neonacisté sešli ve městě, které bylo za druhé světové války obléháno německým Wehrmachtem. Mluvčí Kremlu dnes odmítl akci v rodném městě prezidenta Vladimira Putina komentovat, o negativních ohlasech byl však prý Putin informován.
Video Horizont: V Petrohradu se sešli neonacisté
video

Horizont: V Petrohradu se sešli neonacisté

Setkání neonacistů se konalo pod pláštíkem fóra ruských konzervativců a vlastenců na místě, kde se nacházejí nejseverněji položená místa, kde nacisté vraždili Židy, upozornila dnes federace. Podle ní by měla být činnost ultranacionalistických a extremistických spolků v Rusku úplně zakázána. Podobná setkání vyvolávají otazníky o to více, když se celá země chystá na nemalé oslavy 70. výročí vítězství nad nacismem v druhé světové válce.

Účastníky fóra v jednom z luxusních hotelů chránila před demonstranty ruská policie, která několik aktivistů zatkla. Jedním z organizátorů byla strana Vlast (Rodina), která bývala označována jako „Putinova politická policie“ a jejíž někdejší šéf Dmitrij Rogozin má jako místopředseda ruské vlády na starosti mimo jiné kosmický program či zbrojení.

Oficiálně šlo o fórum ruských konzervativců a vlastenců
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Dmitry Lovetsky

Podle tisku byla hlavním tématem fóra diskuze, jakou hrozbu pro Rusko a Evropu představují Spojené státy nebo gayové a lesbičky. Média si nicméně více všímala kontroverzních účastníků, jako je šéf neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) Udo Voigt, který se otevřeně hlásí k odkazu Adolfa Hitlera a k obnově Německa v předválečných hranicích, což ovšem znamená vznášení nároku na ruskou enklávu okolo Kaliningradu. Voigt byl loni zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Nedělního fóra se podle pořadatelů účastnily čtyři stovky lidí z 15 zemí, včetně krajně pravicových uskupení nejen z Německa, ale i Bulharska, Řecka, Itálie či Srbska. Kvůli tomu naopak odřekla účast například francouzská Národní fronta či maďarský Jobbik. Všechny ale s Kremlem podle tisku spojuje odpor vůči západním sankcím proti Rusku a financování v podobě výhodných ruských půjček.