Rakušana vyměníme za výkupné. Vláda prý ale nic neví

Vídeň – Výkupné půl milionu dolarů (12,5 milionů korun) - tolik údajně požadují libyjští radikálové výměnou za uneseného Rakušana. S odvoláním na informace tajných služeb o tom dnes informoval rakouský list Die Kronen-Zeitung. Rakouské ministerstvo zahraničí to ale popřelo. Vedle Rakušana unesli ozbrojenci na začátku března z ropného pole Ghaní také Čecha, čtyři Filipínce, dva Bangladéšany a Ghaňana.

Požadavek na výkupné neexistuje, protože se k únosu zahraničních pracovníků ropného pole ve střední Libyi zatím nikdo nepřihlásil, sdělil dnes mluvčí rakouského ministerstva zahraničí Martin Weiss. Žádné nové informace nemá ani česká strana. „V našem případě není žádný posun. Žádnou novou informaci nemáme. Kdybychom jakoukoli informaci měli, tak bychom ji zveřejnili,“ řekla dnes mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Skupinu zaměstnanců rakouské společnosti VAOS (Value Added Oilfield Services), která se zabývá zajišťováním zázemí ropnému sektoru v Libyi, unesli zatím neznámí ozbrojenci 6. března z ropného pole Ghaní ležícího 750 kilometrů od Tripolisu. Právě na tento den plánovala firma údajně kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci jejich evakuaci. Diplomaté jak z Rakouska, tak Filipín nebo Česka se shodují na tom, že únos provedli radikálové z libyjské odnože organizace Islámský stát.

V současné době jsou na místě dva pracovníci českého ministerstva zahraničí, kteří se podílí na získávání informací o uneseném českém občanovi. Český zástupce je i v rakouském krizovém štábu.

/*json*/{"map":{"lat":28.972994660727295,"lng":17.45477609848639,"zoom":13,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":28.971803341108874,"lng":17.457275390625,"type":"","description":"Ropné pole Ghaní"}},"polylines":{},"circles":{"0":{"lat":28.971651996843875,"lng":17.457275994611337,"radius":1561.5978928643792}},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

O výkupném za uneseného Rakušana informovala podle deníku Kronen Zeitung jako první srbská média. Rakouská tajná služba měla údajně požádat své srbské kolegy, aby se pokusili s únosci spojit. Srbská rozvědka přitom údajně uspěla především díky dobrým kontaktům v Libyi, které má se zemí ještě z dob existence Jugoslávie. Dalším důvodem oslovení Bělehradu je podle rakouského listu také srbský původ zmizelého rakouského občana.

Zaorálek žádal v Bruselu o pomoc

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek minulé pondělí v Bruselu oficiálně požádal své kolegy ze zemí Evropské unie o pomoc v souvislosti s českým občanem uneseným v Libyi. Zaorálek uvedl, že se ze strany svých kolegů setkal s velkou vstřícností a ochotou pomoci. „Informoval jsem o té kauze, o tom, že v ČR jsme takto poprvé konfrontováni s takzvaným Islámským státem,“ řekl Zaorálek po jednání. Jeho vystoupení prý doplnil také rakouský ministr Sebastian Kurz.

„Společně jsme nakonec požádali o spolupráci s ostatními zeměmi, to se týká především zpravodajských služeb,“ uvedl Zaorálek. Také slovenský ministr Miroslav Lajčák poznamenal, že všechny členské země jsou připravené pomoci. „Je ale fakt, že nyní není s unesenými občany ČR a Rakouska žádný kontakt. Naše připravenost pomoci se může uskutečnit až poté, co budeme vědět, kde se vlastně nacházejí. Doufejme, že jsou živí,“ dodal.

Ropná rafinérie v Libyi
Zdroj: ČTK
Autor: Halda Tomáš

Od svržení Kaddáfího panuje v Libyi chaos

Libye se po svržení vlády Muammara Kaddáfího v roce 2011 propadla do chaosu. O moc začaly bojovat milice, které se na Kaddáfího porážce podílely. Opírají se o kmeny, z nichž bojovníci pocházejí, odmítají odevzdat zbraně, začlenit se do armády a předat ústředním úřadům území, které kontrolují. V zemi existují dva parlamenty a dvě vlády. Zmatků a bezvládí využili radikálové napojení na Islámský stát, který v uplynulých měsících obsadil velká území v Sýrii a Iráku a snaží se získat větší vliv.

Islamističtí ozbrojenci v Libyi v poslední době posilují své pozice. Před třemi dny ovládli ropnou rafinerii v Bahí, ležící v severní části země, a ropné pole Mabrúk nedaleko středomořské Syrty. Stalo se to poté, co bezpečnostní síly střežící tato zařízení byly nuceny se stáhnout.

Libye požádala OSN o povolení přivézt do země zbraně a bojovou techniku – mimo jiné i z České republiky. Podle ní je právě tohle cesta, jak situaci zlepšit. Zrušení embarga, vyhlášeného v roce 2011, se ale zatím nekoná, pozorovatelé OSN Radě bezpečnosti takový krok nedoporučili.

Evropská unie podporuje snahy OSN o zprostředkování vzniku vlády národní jednoty v Libyi. Poté bude osmadvacítka připravena zemi pomoci, prohlásil po skončení summitu v Bruselu minulý týden předseda Evropské rady Donald Tusk. Český premiér Bohuslav Sobotka podotkl, že věc je nyní v rukou šéfky evropské diplomacie Federicy Mogheriniové a Česko veškeré snahy o stabilizaci situace v Libyi podporuje.

Konkrétní návrhy zapojení EU má přednést unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová na setkání ministrů zahraničí 20. dubna. Některé země EU jsou proti vyslání bezpečnostní mise vzhledem k tomu, že situace v zemi je nestabilní a vláda národní jednoty zatím nevznikla.