Těžké zbraně opět ve hře? Ukrajinské příměří se otřásá v základech

Kyjev – Mírové dohody z Minsku mají namále. Armáda a rebelové se navzájem obviňují, že druhá strana používá těžké zbraně. Ty měly z fronty dávno zmizet. Rusko už nařklo Kyjev z porušování části dohod. Moskva vyzvala Německo a Francii, aby v tomto ohledu vyvíjely na ukrajinskou vládu větší tlak. Situace v Donbasu je celkově napjatá. Výbuch v Oděse zničil v noci kancelář prokyjevské aktivistky. Podle ministerstva vnitra nebyl nikdo zraněn.
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people
Video Ukrajinista: Minské dohody jsou porušovány na všech frontách
video

Ukrajinista: Minské dohody jsou porušovány na všech frontách

Příměří na Ukrajině je i nadále místy porušováno. „Během uplynulé noci protivník od osmi večer do páté hodiny ráno ostřeloval pozice našich vojsk,“ ohlásila armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. Separatisté prý vedli palbu nejen z ručních zbraní, ale i z minometů, tanků i raketometů. Terčem jejich palby se měla stát ves Orechovo v Luhanské oblasti.  

  • Dohody z Minsku předpokládají, že obě znesvářené strany stáhnou těžké zbraně z fronty tak, aby na linii dotyku vznikla široká bezpečná zóna. Pro dělostřelectvo kalibru 100 milimetrů je udána minimální vzdálenost 50 kilometrů, pro raketometné systémy 100 kilometrů a pro taktické raketové komplex typu Točka 140 kilometrů, napsal portál zik.ua.   

Celkem povstalci jen během noci podle armády porušili příměří v sedmnácti případech. Vojáci prý odrazili další útok na Šyrokyne u Mariupolu u Azovského moře. Ovládnutí půlmilionového Mariupolu by separatistům otevřelo cestu k vytvoření pozemního koridoru od ukrajinsko-ruských hranic až ke Krymu. Ten před rokem anektovalo Rusko. 

Z minometů se údajně střílelo u doněckého letiště. „Za uplynulých 24 hodin naštěstí nikdo nepadl, šest vojáků bylo zraněno,“ řekl později novinářům armádní mluvčí Andrij Lysenko. Podle ministerstva vnitra povstalecká děla zranila také jednoho civilistu v Dzeržynsku v Doněcké oblasti. 

Na povstaleckém serveru Novorosinform se zase objevila informace, že armáda v neděli zasáhla dělostřeleckou palbou nádraží v Doněcku a značně ho poškodila.    

David Svoboda, ukrajinista:

„Příměří neplatí od samého počátku. Mohli jsme to vidět už u Debalceve. Armáda východně od Mariupolu ztratila od počátku platnosti minských dohod 70 procent území ve prospěch separatistů. Velké napětí panuje v oblasti Stanica Luhanska, kde vojska separatistů navzdory dohodám překročila hranici, která byla vymezena řekou Severský Donec. Evidentně si tam budují předmostí pro další útok.“


Následky bojů na Ukrajině
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Moskva je znepokojená porušováním minských dohod

Podle velitele doněckých vzbouřenců armáda za uplynulých 24 hodin ostřelovala pozice rebelů v 52 případech, a to z houfnic, minometů, tanků a granátometů. Eduard Basurin prohlásil, že bylo zraněno pět povstalců. „Jsme krajně znepokojeni pokračujícím ostřelováním těžkými zbraněmi a porušováním minských dohod,“ reagoval na incidenty mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Vinu přičetl Kyjevu, který by podle něj měl být logicky potrestán. 

Západ ale za Kyjevem stojí - příměří podle něj porušují rebelové podporovaní Moskvou. „Bohužel jediné, co můžeme udělat, je vyjádřit politování, že logikou se tu nikdo nechce řídit, ale naopak se všichni snaží obviňovat ze všech smrtelných hříchů Rusko, jakkoli to odporuje logice vývoje událostí,“ konstatoval kremelský mluvčí. Garantem minských dohod je kromě Ruska i Francie a Německo, upozornil Peskov. Tyto země by proto „měly nést svůj díl odpovědnosti za zajištění toho, aby se podmínky (minkých dohod) plnily“.

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier vybídl k dodržování příměří na východě Ukrajiny. Po schůzce s kolegy ze zemí visegrádské čtyřky v Bratislavě řekl, že počet případů porušení příměří o uplynulém víkendu stoupl. Ministři se na jednání shodli, že krize na Ukrajině má pouze diplomatické, a nikoliv vojenské řešení.

„Jedna věc je jasná - není a nesmí být vojenské řešení krize na Ukrajině. Je naším úkolem najít diplomatické řešení. Všechny dotčené strany by se měly vyhnout krokům, které by mohly vést k nekontrolované eskalaci násilí,“ řekl Steinmeier.


NATO varuje: Z Ruska proudí na Ukrajinu zbraně

Severoatlantická aliance mezitím varuje, že Rusko stále posílá na Ukrajinu zbraně. „Nadále vidíme, že přes zcela prostupnou hranici procházejí znepokojivé prvky vzdušné obrany, stejně jako zásoby a vybavení. Jsou tu tedy obavy, zda je Minsk dodržován nebo ne,“ prohlásil včera vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Západ by měl podle něj zvážit veškeré možnosti pomoci Kyjevu - včetně dodávek zbraní. 

Podle Svobody ale pouhá diplomacie nestačí. „Západ měl svou strategii přehodnotit už loni. K celé eskalaci přispívá ústupnost a diplomatická smířlivost Západu. Odmítám tvrzení, že pokud bude Západ dodávat Kyjevu zbraně, tak to celou situaci vyhrotí. Vidíme, že se ta situace vyhrocuje i bez válečného štvaní ze strany Západu. Měla by se ale změnit i rétorika Západu a měla by fungovat jednota, pokud jde o sankce. Bez klesajících cen ropy by situace Ruska tak svízelná nebyla,“ míní ukrajinista.

Na dodržování příměří má dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na zdvojnásobení počtu pozorovatelů na tisíc se už shodly Rusko i Ukrajina. „Státy OBSE ale zatím nezvažují využívat ten flexibilní limit,“ upozornil Jakub Kulhánek, náměstek pro řízení Sekce bezpečnostní a multilaterální na MZV ČR. „Nyní působí na Ukrajině asi 480 pozorovatelů, pokud bychom se bavili o navyšování počtu, znamenalo by to další finanční náklady a techniku,“ podotkl náměstek. 

Podle Kulhánka je v současné době klíčové, aby pozorovatelé získali přístup na všechna místa, aby mohli monitorovat, jak je dodržováno příměří. „Jde o civilní misi, která nedisponuje donucovacími prostředky, jimiž by si mohla vynutit vstup na území, kam je jí vstup znemožněn,“ konstatoval Kulhánek. Pozorovatelům je většinou řečeno, že jim na daném místě hrozí nebezpečí – kupříkladu se tam nachází minové pole. „Pozorovatelé samozřejmě nemohou ohrozit vlastní život, takže jsou odkázáni na dobrou vůli separatistů nebo ukrajinské armády,“ dodal náměstek. 

  • Ukrajinista Svoboda: „Až se naplno rozhoří boje, tak bych očekával dva směry – severní a jižní směrem na Mariupol. Tušil bych to v řádu týdnů. Jaro zpravidla přeje guerrilovým aktivitám, je to vhodnější doba pro přesun techniky a samozřejmě také nelze vyloučit politické okolnosti. Celý svět si bude připomínat vítězství nad fašismem, nacismem. Od počátku na sebe přitom bere ruská agrese podobu jakési ideologické svaté války proti fašistům.“

Na Ukrajině v současné době působí i 16 pozorovatelů z České republiky. Většina pozorovatelů se pohybuje na linii dotyku oddělující ukrajinskou armádu a separatisty. 

Boje na východě Ukrajiny si za necelý rok vyžádaly více než 6000 lidských životů. Německo a Francie minulý měsíc pomohly v Minsku zprostředkovat dohodu o ukončení bojů na východě Ukrajiny mezi jednotkami věrnými kyjevské vládě a proruskými separatisty. Klid v oblasti ale není a obě strany se vzájemně obviňují z porušování příměří. Kyjev a Západ tvrdí, že separatisty bojující na východě Ukrajiny podporuje Rusko, které tam podle nich posílá vojáky i techniku. Moskva to popírá.


Video Kulhánek z MZV: Na Ukrajině nyní působí 16 pozorovatelů z ČR
video

Kulhánek z MZV: Na Ukrajině nyní působí 16 pozorovatelů z ČR