Atény/Berlín – Důvěru mezi Německem a Řeckem zase o něco víc nahlodala v podstatě bezvýznamná epizoda se vztyčeným prostředníčkem, který Berlínu údajně ukázal řecký ministr financí Janis Varufakis. „Podle mě mělo Řecko už v lednu 2010 vyhlásit bankrot, podobně jako Argentina, a ukázat Německu prst,“ prohlásil. Sám sice tvrdí, že záběr se vztyčeným prstem je fotomontáž, podle odborníků tomu ale nic nenasvědčuje.
Varufakisův prostředníček jako symbol řecko-německých vztahů
Varufakisovo gesto vystihuje řecko-německé vztahy (zdroj: ČT24)
Ať už se tak stalo, nebo ne, v každém případě toto gesto dobře vystihuje momentální vztahy mezi Aténami a Berlínem, kdy debaty o pomoci řeckému rozpočtu a evropské solidaritě sklouzly i k urážkám a výčitkám. Němci viní Řeky z plýtvání a porušování slibů, Řekové po Němcích zase čím dál hlasitěji požadují odškodnění za nacistickou okupaci země. Až na 332 miliard eur vyšplhal odhad komise, která měla na základě pověření řeckého parlamentu vyčíslit cenu německého válečného řádění v zemi, která okupantům statečně vzdorovala. Pozůstalí po obětech nacismu prý nechtějí pomstu, ale spravedlnost. Řecká vláda navíc zvažuje požadavek na vrácení údajně uloupených uměleckých předmětů.
Jsou ale nároky Řeků spravedlivé? Berlín odpovídá naprosto kategorickým „ne“. Řecko prý dávno propáslo možnost přihlásit se o požadavky - nejpozději se tak mělo stát v době sjednocení Německa. Jednolitá fronta německých koaličních politiků, opírajících se u tyto argumenty, se ale hroutí. Hned několik vlivných poslanců vládní sociální demokracie se vyjádřilo pro odškodnění, stejně jako opoziční Zelení. Nikoliv s ohledem na právní argumenty, ale s odvoláním na morální povinnosti Německa.