Izraelské parlamentní volby jasně ovládl Netanjahuův Likud

Jeruzalém - Izraelské parlamentní volby znovu ovládl pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Druhá skončila středolevicová koalice Sionistický svaz. Rozdíl mezi oběma stranami byl nakonec výrazný. Po sečtení většiny hlasů by Netanjahuova strana měla mít ve 120členném parlamentu 30 křesel, svaz 24. Překvapením je úspěch arabské Společné kandidátky, která skončila třetí. Jednání o možné koalici už začala. Netanjahu chce mluvit s nacionalistickými a ultraortodoxními stranami.

Podle předvolebních průzkumů měl větší šance na vítězství Sionistický svaz, přišlo ale překvapení. Takřka konečné výsledky ukazují, že Netanjahu svého středolevého rivala porazil výrazně - Likud by měl mít až 30 křesel v parlamentu. „Už jsem mluvil se všemi lídry stran národního tábora, aby se mnou začali bez odkladu sestavovat vládu. Občané Izraele čekají, že rychle sestavíme odpovědné vedení,“ konstatoval premiér.

Irena Kalhousová, analytička London School of Economics

„Myslím si, že nakonec byla rozhodující otázka palestinského státu. Když Izraelci vidí, jaká je bezpečnostní situace, tak si v tuto chvíli nepřejí, aby se s Palestinci o vzniku státu jednalo. Obávají se, že by pak byl Izrael v nebezpečí. Šlo také o emoce. Netanjahu voliče vyzýval, aby zabránili tomu, aby zemi vládla levice. Nakonec volila většina lidí tak, jak je zvyklá – ne tak, jak deklarovali před volbami.“


Příští dny bude na tahu prezident. Ten má sedm dní na to, aby vybral poslance, kterého pověří sestavením vlády. Nová koalice musí mít většinu 61 hlasů ve 120členném parlamentu. Rivlin už dříve prohlásil, že bude požadovat vznik vlády národní jednoty.

Netanjahu vyzval k jednání vůdce Židovského domova Naftaliho Bennetta, Mošeho Kahlona z nově vytvořené středopravicové strany Kulanu (hebrejsky Všichni) či Arjeho Deriho, který vede ultrakonzervativní náboženskou stranu Šas. Oslovena byla rovněž strana Jisra'el Bejtejnu a Sjednocený judaismus Tóry. Netanjahu by chtěl mít vládu hotovou maximálně do tří týdnů.

  • Jakub Szántó, zpravodaj ČT: „Netanjahu už dříve avizoval, že bude hledat spojenectví napříč nacionalistickými stranami. Jde o strany převážně sekulární, které jsou na středopravé části politického spektra. Je pravděpodobné, že dojde pouze k obměně současného kabinetu. Podle předvolební matematiky bude stačit spojení pravicových a jedné nebo dvou ultraortodoxních stran.“
  • Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů: „Nová vláda by mohla být relativně stabilní. Na druhou stranu opozice je v současnosti silnější. Výrazně silnější jsou i arabské strany. To bude v parlamentu vytvářet velké napětí. Arabské strany se dostanou do pozice oficiální opozice, budou mít větší pravomoci, než měly v minulosti.“

Netanjahu v projevu po ohlášení výsledků, že sestaví "silnou a stabilní koaliční vládu, která
bude řešit bezpečnostní, sociální a ekonomické problémy„. “Jsem hrdý na izraelský národ, protože ve chvíli pravdy dokázal rozlišit mezi výzvou a hloupostí a vybral si výzvu," řekl.
Bezpečnostní a sociálně ekonomické otázky „jsou důležité pro každou rodinu, pro všechny občany, vojáky a všechny Izraelce, Židy i nežidy. Všichni jste významní a všichni jste pro mne důležití,“ uvedl Netanjahu v projevu.

Lídr Sionistického bloku Jicchak Herzog nakonec skončil za očekáváními - získal pouze 24 křesel. Herzog už blahopřál Netanjahuovi k úspěchu a popřál mu hodně štěstí. Jeho Sionistický svaz hodlá být i nadále alternativou k Likudu. Politici budou pokračovat v boji o Izrael navzdory volební porážce. „Budeme bojovat za izraelské občany, za sociální spravedlnost, rovnost a demokracii s nadějí a vírou. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří v nás věřili,“ prohlásili lídři svazu.

Výsledky stran:

  • Likud – až 30 křesel
  • Sionistický svaz – 24 křesel
  • Společná kandidátka arabských stran – 14 křesel
  • Budoucnost existuje – 11 křesel
  • Kulanu – 10 křesel
  • Židovský domov – 8 křesel
  • Izrael je náš domov – 6 křesel

Video Izraelskou vládu zřejmě znovu sestaví Netanjahu
video

Izraelskou vládu zřejmě znovu sestaví Netanjahu

Izraelskou vládu zřejmě znovu sestaví Netanjahu

U 18.3.

Události, komentáře k volebnímu vítězství Likudu

Netanjahu už jedná o nové vládě

Szántó k Izraeli: Překvapil úspěch arabské Společné kandidátky

Odborník Čejka k úspěchu Netanjahua: Roli hraje jeho charisma

Analytička: Volby byly referendem o Netanjahuovi

Parlamentní volby v Izraeli vyhrál pravicový Likud

Je teď na premiérovi, jakou zvolí strategii při vytváření koalice. „Netanjahu si musí být vědom toho, že je izraelská společnost dost rozdělená. Je otázka, jestli bude chtít pokračovat takzvaně proti všem - včetně USA, kde ještě nějakou dobu bude prezidentem Obama, se kterým má špatné vztahy - nebo to bude víc konsenzuální politika,“ podotkl odborník.

Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů k vítězství Likudu

„Velkou roli hraje osobnost Benjamina Netanjahua, jeho politické charisma a schopnosti. Premiér opět potvrdil, že je schopný zmobilizovat své voliče. Netanjahu je mistr v tom, že vyvolá pocit nebezpečí, které je jakoby schopný vyřešit. Na druhou stranu ale reflektoval, že jeho politika v sociální oblasti se musí změnit. Je pravděpodobné, že se mu podaří sestavit pravicově-náboženskou koalici se sociálním akcentem.“


Netanjahuově předvolební kampani dominovalo téma bezpečnosti, ohrožované podle premiéra nejenom ze strany palestinských radikálů, ale také Íránu a islamistů bojujících v blízkosti Izraele. Před pár dny prohlásil, že pokud se stane znovu premiérem, nedopustí vznik palestinského státu.

Na spolupráci s Netanjahuem se už těší britský premiér David Cameron.

Sionistický svaz naopak v kampani kladl důraz na ekonomiku a sociální otázky. Chce zvýšit rozpočet pro školství, sociální péči a zdravotnictví, řešit tíživou bytovou otázku a vylepšit vztahy s Washingtonem.

Podle Kalhousové se v Izraeli značně rozšířily nůžky mezi bohatými a chudými. „Hodně trpí hlavně střední třída. Bez pomoci rodičů je pro mladé lidi velmi obtížné si pořídit byt,“ podotkla analytička.

Překvapení voleb: Úspěch arabské Společné kandidátky

Třetí nejsilnější stranou se vůbec poprvé v historii země stala Společná kandidátka sestavená ze čtyř arabských stran. „Je to velký úspěch pro naše lidi. Jsme překvapením těchto voleb. Budeme třetí síla v parlamentu. Budeme bránit pravicovým stranám, aby vytvořily příští vládu,“ prohlásil zástupce arabských stran Aymen Odeh. 

„Je to jedno z největších překvapení těchto voleb, že se to podařilo spojené arabské kandidátce navzdory hlubokým rozporům mezi jednotlivými členy. Mezi těmito stranami jsou na jedné straně islamisté, na druhé straně arabsko-židovská kandidátka,“ připomněl Szántó. Podle zpravodaje k tomu přispěl sám Netanjahu, který se snažil získat hlasy varováním před „hordami arabských voličů, kteří míří do volebních místností, aby posílili arabskou kandidátku“. „Podařilo se mu tak mobilizovat arabský hlas,“ myslí si Szántó. Podle Čejky je ale otázkou, jestli spolupráce vydrží i po volbách.

K urnám přišlo v úterý skoro 72 procent z 5,88 milionu oprávněných voličů, což je nejvyšší účast od roku 2006.

Profil Benjamina Netanjahua (65)

- „Bibi“ Netanjahu je z hlediska délky v premiérské funkci na druhém místě za zakladatelem Izraele Davidem ben Gurionem: ben Gurion byl premiérem od roku 1948 s přestávkou do roku 1963 přes třináct let, Netanjahu je ve funkci - také s přestávkou - přes devět let.

- Poprvé byl premiérem v letech 1996-1999, podruhé od března 2009.

- Netanjahu byl v roce 1996 ve svých 46 letech nejmladším premiérem země v historii a je prvním šéfem kabinetu, který se narodil po vzniku Izraele v roce 1948.

- Jako šéf pravicového Likudu vyhrál volby třikrát (v květnu 1996, kdy těsně porazil v premiérských volbách Šimona Perese, v lednu 2013 a toto úterý), třikrát ale odešel poražen: v premiérských volbách v květnu 1999 prohrál s Ehudem Barakem, ve volbách v březnu 2006 skončil jeho Likud až čtvrtý a v únoru 2009 byla jeho formace těsně druhá.

- Jeho první premiérské období (1996-1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na západním břehu Jordánu o 13 procent).

- Nynější premiérské období Netanjahua od března 2009 kvalifikují odborníci různě. „Bibi“ se většinou mohl opřít o slušnou podporu v parlamentu i na veřejnosti, v zahraničí byl ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na západním břehu Jordánu.

- Šéf Likudu je někdy vnímán jako „jestřáb“ politické scény. Jeho formace je kvůli možnému ohrožení bezpečnosti státu proti jednostrannému odchodu z okupovaného palestinského území, podporuje ale vznik palestinského státu (vedle Izraele). Netanjahu v červnu 2009 poprvé připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno. Podle kritiků se ovšem ve skutečnosti nikdy nesmířil se vznikem palestinského státu vedle Izraele.

- V posledních letech, kdy mírový proces s Palestinci kolabuje a uskutečnilo se několik válek s radikálním Hamasem, který ovládá Pásmo Gazy, varuje Netanjahu zejména před íránským jaderným programem a nebezpečím „mezinárodního terorismu“ či „islámského extremismu“. Kritizován je za ochlazení izraelsko-amerických vztahů.

- Za jeho vládnutí je hospodářství v relativně dobrém stavu, i když se podle kritiků zvyšuje nerovnost ve společnosti.

- Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) vystudoval v USA Massachusettský technický institut (MIT), po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách. Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem Likudu byl v letech 1993-1999 a znovu od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.

- Dvakrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty, jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet.

- Netanjahu, který je potřetí ženatý, je autorem řady knih o terorismu.

- V minulých letech byl třikrát v ČR: v dubnu 2011 jako první izraelský premiér v ČR či Československu od vzniku Izraele, v květnu 2012 na společném zasedání české a izraelské vlády a naposledy v prosinci 2012, kdy osobně poděkoval premiérovi Petru Nečasovi za postoj ČR při hlasování o statusu Palestiny v OSN (ČR se jako jediná země EU postavila proti tomu, aby OSN přiznala Palestině postavení nečlenského pozorovatelského státu).