Netanjahuův vzkaz voličům: Zabráním vzniku palestinského státu

Jeruzalém - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v poslední den předvolební kampaně řekl, že stane-li se znovu premiérem, palestinský stát nevznikne. V Izraeli se budou v úterý konat parlamentní volby a Netanjahu využil poslední den kampaně k návštěvě židovské čtvrti východního Jeruzaléma. Jeho strana Likud v průzkumech zaostává o čtyři parlamentní křesla za středolevicovou koalicí Sionistický svaz, což vyvolává mezi pravicí obavu, že Netanjahu potřetí v řadě svou funkci neobhájí.

Na dotaz položený zpravodajským serverem deníku Maariv, zda v případě, že zůstane ve funkci premiéra, nevznikne žádný palestinský stát, Netanjahu přitakal: „Samozřejmě.“ Netanjahu přitom v minulosti vedl mírové rozhovory s Palestinci a uznal jejich základní požadavek na vlastní stát. Rozhovory byly ale loni přerušeny kvůli sporům o židovské osady.
 
Netanjahu se poslední den kampaně zaměřil na nejkontroverznější témata - na jednotu Jeruzaléma a palestinský stát. V kampani hrozil, že bude-li v Izraeli vládnout levice, bude Jeruzalém rozdělen a vláda začne ustupovat Palestincům.

Video Zajímavým prvkem voleb bude společná kandidátka arabských stran
video

Zajímavým prvkem voleb bude společná kandidátka arabských stran

Zajímavým prvkem voleb bude společná kandidátka arabských stran

Studio, 16:30, 16.3.2015

Blížící se izraelské volby ovlivňují situaci v Palestině

„To já nedovolím. Já a mí přátelé v Likudu udržíme jednotný Jeruzalém, budeme ho dále budovat, aby nemohl být rozdělen a aby zůstal jednotný navždy,“ řekl dosluhující premiér ve čtvrti Har Homa. „Jedině vítězství Likudu zajistí pokračování tohoto vedení země a zabrání vytvoření levicové vlády,“ dodal Netanjahu.
 
Východní Jeruzalém je obývaný především Araby a Palestinci s ním počítají jako s hlavním městem svého budoucího státu.

Izrael v rozporu s mezinárodním právem Jeruzalém v minulosti sjednotil a nedělitelnost města uzákonil. Mnoho politiků hájí právo na židovskou výstavbu ve východní části s vysvětlením, že město bylo odjakživa domovem jak Židů, tak Arabů.

Již v roce 2009 ohlásila Evropská unie připravenost uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. Loni v říjnu se k plnohodnotnému uznání Palestiny odhodlalo jako první Švédsko. „Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory,“ zdůvodnila rozhodnutí švédského kabinetu jeho ministryně zahraničí Margot Wallströmová.

V otázce palestinské státnosti nicméně nepanuje mezi členy Evropské unie jednota. Zřetelně se to třeba ukázalo v listopadu 2012 při hlasování v OSN o statusu Palestiny coby nečlenského pozorovatelského státu. Pro návrh se tehdy vedle Švédska vyslovily též Rakousko, Belgie, Dánsko, Kypr, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Španělsko. Ostatní země se hlasování zdržely - s jedinou výjimkou, jíž byla Česká republika, která byla proti návrhu.