Zakarpatsko nezávislost nežádá, ozval se šéf organizace Rusínů

Kyjev - Šéf organizace zakarpatských Rusínů popřel informace, že Rusíni žádají uznání své národnosti a chtějí s Kyjevem vyjednávat o autonomii. Agentuře TASS to předtím sdělil jejich vůdce Petro Gecko. Ten dlouhodobě kritizuje kyjevskou vládu. Záchranu vidí v Kremlu, Putina pak považuje za mírotvorce. Pátrá po něm ukrajinská policie, protože podle Kyjeva ohrožuje územní celistvost Ukrajiny.

Takzvaný podkarpatský premiér loni vyzval šéfa Kremlu, aby uznal Podkarpatskou Rus a vyslal tam mírové jednotky. V nedávném rozhovoru na jednom z ukrajinských serverů prohlásil, že boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost je pro Podkarpatskou Rus inspirací. Putin si podle něj na Ukrajině počíná jako mírotvorce.  

O dalších krocích prý jednaly rusínské organizace na sjezdu. „Akce se uskutečnila, rozhodnutí padlo,“ konstatoval Gecko. „Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii. Orientujeme se na dialog, nikoli na konfrontaci,“ řekl ruské agentuře. Šéf organizace zakarpatských Rusínů to ale popřel. Jevhen Žulan řekl serveru Mukačevo.net, že jeho organizace žádný sjezd nepořádala a prohlášení s požadavkem autonomie nepřijala.

Většina rusínských organizací, které měly být na sjezdu zastoupeny, se podle Žulana o akci dozvěděla ze zprávy TASS. Žulanova Národní rada podle listu Ukrajinska pravda reprezentuje 90 procent rusínských organizací, které na Ukrajině oficiálně působí. „Petro Gecko poslední tři roky až pět let na Zakarpatské Ukrajině vůbec nebyl. Zato od loňska aktivně figuruje v propagandistických článcích ruských médií a vzpourách na Ukrajině a separatismu v Zakarpatské oblasti. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání,“ dodal Žulan.
  
Rusínská Národní rada měla prý svůj sjezd v únoru a přijala prohlášení, v němž podporuje kurz Kyjeva na integraci s Evropou, na demokratizaci a decentralizaci země.

Podle výsledků regionálního referenda v Zakarpatské oblasti z roku 1991 se pro „speciální samosprávu“ vyslovilo kolem 78 procent hlasujících. Ruské a rusínské zdroje referendum označují za hlasování o autonomii, které Kyjev neoprávněně ignoroval.   

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Geckova skupina ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národnostních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku její členové hledají v Kremlu.   

  • Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938.
  • Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu.
  • Po rozpadu SSSR v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině. 

Podkarpatská Rus jako součást Československa vzkvétala 

Odpojením Zakarpatska ztratilo Československo téměř desetinu svého území. Češi a Slováci museli oblast po maďarské okupaci opustit. V zemi zanechali majetek, jehož hodnota byla odhadována na více než čtyři miliardy předválečných korun. Podle původní dohody měli být tito občané odškodněni, českoslovenští a sovětští komunisté ale podepsali tajný dodatkový protokol a rozhodli, že nedostanou téměř nic. Někteří byli alespoň symbolicky odškodněni až v 60. a 70. letech. 

Ještě dnes je možné v zapadlých vesnicích hornatého Zakarpatska potkat pamětníky, kteří s obdivem vzpomínají na období mezi světovými válkami. Na samosprávné území ČSR tehdy proudily české elity, aby pomohly vybudovat tamní hospodářství. Rozvoj zaostalé oblasti přilákal i mnohé podnikatele. V polovině dvacátých let zde působilo téměř 30 tisíc Čechů.