Věřících Poláků o 2 miliony ubylo, homosexualita už není tabu

Varšava - Polští sociologové hlásí velké změny v tamní doposud silně konzervativní společnosti. Nové výsledky varšavského sociologického centra CBOS ukazují, že začlenění země do Unie postupně přináší do polské společnosti menší religiozitu. Za posledních 10 let klesl počet věřících o dva miliony. Poláci jsou navíc tolerantnější k osobám jiného než katolického vyznání nebo homosexuálům.
Video Horizont: Změny v polské společnosti
video

Horizont: Změny v polské společnosti

Horizont: Změny v polské společnosti

12.3.2015, UD

Polská společnost se stává tolerantnější

Polská společnost byla tradičně považována za jednu z nejkonzervativnějších v Evropě. Ke katolicismu se stále hlásí přes 90 procent Poláků. Polští sociologové sledovali vývoj v zemi od smrti polského papeže Jana Pavla II. v roce 2005. „Počet lidí, kteří aktivně chodí do kostela a účastní se katolických bohoslužeb, klesl za dekádu o dva miliony. Do kostela chodí každou neděli méně než 40 procent Poláků,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka. 

Z výzkumu rovněž vyplynulo, že nároky katolické církve na morální hodnoty a chování katolíků se silně individualizují. „Poláci si stále více vybírají konkrétní věci, které respektují a které nikoli,“ podotkl Pazderka. 

Místo mše Poláci podle profesora teologie Tomasze Wielebského stále častěji dávají přednost trávení času s rodinou, četbě, televizi, procházkám, kinu, divadlu či sportu. „Problém spočívá i v tom, že polské farnosti neskýtají možnosti společného trávení volného času v neděli,“ vysvětlil Wielebski. Dodal, že až dvě třetiny farníků by uvítaly, kdyby na faře fungovala kavárna či se hrála divadelní představení. 

Polská katolická církev
Zdroj: ČTK/AP/Alik Keplicz

Kompromis někdy možný není, říká mluvčí katolické církve

Mluvčí katolické církve v Polsku prohlásil, že ze současného vývoje radost nemá. V určitých morálních věcech podle něj není možné hledat kompromis. Na druhou stranu upozornil na to, že praktikující katolíci jsou si daleko více vědomi toho, proč věří. „Jsou to lidé, kteří jsou o své víře daleko více přesvědčeni a konají z pohnutek, které nejsou povrchní,“ poznamenal Pazderka. 

Roste také tolerance většiny Poláků vůči sexuálním a jiným menšinám. „Dříve byl postoj Poláků k homosexuálům velice ostrý. Podle statistik stále více než polovina Poláků považuje homosexualitu za něco nenormálního. Jedna čtvrtina Poláků ji dokonce odmítá akceptovat. Třeba exprezident Lech Walesa tvrdí, že není dobré homosexuály podporovat,“ připomněl zpravodaj ČT. 

  • V polském parlamentu už zasedlo několik homosexuálních poslanců. V roce 2011 byl do Sejmu zvolen Robert Biedroń, který otevřeně říká, že je gay. Kandidoval za Palikotovo hnutí. Loni na podzim se stal dokonce starostou města Słupsk. 

Do ulic polských měst každý rok v listopadu vychází pravicově laděná polská mládež, která se zaštiťuje ostrými vlasteneckými a konzervativními hesly. Loni se ve Varšavě na Pochodu nezávislosti sešlo hned několik desítek tisíc radikálů. Neobešlo se to bez velkých policejních manévrů a fyzických střetů. Zvláštní pozornost poutal i souboj o tzv. varšavskou Duhu, která pro polské národovce symbolizuje degenerující Evropu ovládanou sexuálními menšinami.

„Sociologové uvádějí, že jde spíše o projev politického konzervativismu, který je silně navázán na hlavní opoziční politickou stranu Právo a spravedlnost. Má blízko k vlasteneckým sloganům,“ konstatoval Pazderka s tím, že tato záležitost se nedotýká vztahu Poláků k náboženství.

Sejmem před dvěma lety neprošly návrhy Palikotova hnutí ani Svazu demokratické levice (SLD), které počítaly s uzákoněním registrovaných svazků pro partnery odlišného i stejného pohlaví.

Poslanci tehdy zamítli i méně liberální návrh Občanské platformy premiéra Donalda Tuska, který registrované partnerství nestavěl na roveň tradičního manželství. Poslanci katolické církve tehdy uvedli, že by tyto zákony „legalizovaly morální úpadek“. Žádný z návrhů nepočítal s možností adopce dětí.