Věda i perníčky ve tvaru tučňáka. Výzkumníci se vrátili z Antarktidy

Brno – Patnáct vědců z brněnské Masarykovy univerzity se vrátilo z Antarktidy do Česka. Na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse byli už podeváté. Letos se jejich výzkum zaměřil i na to, jak tamní ekosystém ovlivňují rozkládající se těla tuleňů. Nasbírané vzorky teď budou vědci vyhodnocovat v univerzitních laboratořích.

Už devět let funguje na antarktickém ostrově Jamese Rosse vědecká stanice, která nese jméno otce genetiky Johanna Gregora Mendela. Letos na ní pobývalo 15 vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Na polární expedici se vydávají každoročně v době jižního léta. „Pobyt v Antarktidě je věnován především odběru vzorků. Čas je totiž omezený, jižní léto trvá dva až tři měsíce, takže je potřeba udělat co nejvíc práce v terénu. Laboratorní práce, která pak přinese opravdové výsledky, vědce teprve čeká,“ vysvětlil vedoucí výpravy Pavel Kapler.

I tak už ale mají vědci první předběžné výsledky. Letos tak například přišli na to, že rozkládající se těla tuleňů jsou významným lokálním zdrojem živin pro růst a další rozvoj vegetace. „Lze sledovat, že kolem těchto těl vznikají kolonie řas a sinic, které z nich pro svůj růst berou živiny,“ uvedl člen expedice Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Video Bez komentáře: Záběry vědecké expedice z Antarktidy
video

Bez komentáře: Záběry vědecké expedice z Antarktidy

Bez komentáře: Záběry vědecké expedice z Antarktidy

O výzkumu v Antarktidě hovoří vedoucí výpravy Pavel Kapler

Dostalo se i na zkoumání klimatu. „Velmi teplá dekáda, během které ledovce ubývaly, je pravděpodobně za námi. Ovšem jak dlouho potrvá ochlazení, které s sebou přináší mořský zámrz, jaký v posledních 30 letech nikdo neviděl, se teprve ukáže. V každém případě byla zaznamenána mírně pozitivní bilance,“ vysvětlil Kapler.

Do hledáčku vědců se dostali i tučňáci. „V případě mezinárodního výzkumu diverzity tučňáčích populací jsme odebírali vzorky krve. Ty budou potom analyzovány ve speciálních laboratořích,“ popsal další z projektů Kapler.

Pustit žilou si museli nejen tučňáci, ale i sami členové expedice. Lékaři na nich zjišťují, jak pobyt v polárních podmínkách ovlivňuje lidský organismus. „V rámci výzkumu lékařské fakulty bylo potvrzeno, že Antarktida působí na lidský organismus. Obecně třeba mírným zvýšením krevního tlaku a pozitivním vlivem na obsah červených krvinek. Detailní analýzy ale budou provedeny až na základě vzorků v laboratořích,“ dodal Kapler.

Tučňáci na pekáči

Během svého pobytu vědci zmodernizovali i samotnou stanici J. G. Mendela. Nainstalovali třeba nové fotovoltaické panely a vylepšili větrnou elektrárnu. „Česká stanice má jedno z nejvyšších pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Letos jsme to výpočtem stanovili až na 60 procent,“ popsal Kapler s tím, že jde mezi vědeckými stanicemi o výjimku.

Většina jiných stanic je totiž závislá na dieselových generátorech. Naopak česká základna letos během některých slunných dnů fungovala jen na zelenou energii ze slunce a větru. „Nízké teploty v Antarktidě navíc umožňují poněkud absurdní výkonnost solárních panelů, které fungují na 120 procent výkonu udávaného výrobcem, což je naprosto ohromné,“ chválil si Kapler.

Vědci si ale na základně našli čas i na běžné radosti – třeba pečení perníčků ve tvaru tučňáků. Znovu se do Antarktidy vrátí zase za rok, kdy by se měla konat desátá expedice.

Češi v Antarktidě

Stanice Johanna Grogora MendelaNedaleko nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova, na ostrově Jamese Rosse, vybudovala Masarykova univerzita základnu, která slouží antarktickému výzkumu Přírodovědecké fakulty MU a mnoha dalších českých i zahraničních akademických institucí. Samotná výstavba trvala dvě sezony jižního léta, a to v roce 2005 a 2006. Provozovatelem stanice je Masarykova univerzita. Celý komplex se nachází na pobřežní terase v nadmořské výšce osm metrů ve vzdálenosti 100 metrů od pobřeží.

Vědecká polární stanice byla nazvaná po slavném českém genetikovi a klimatologovi Johannu Gregoru Mendelovi. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa podílející se na výzkumu ledového kontinentu.

Vědecká práce se soustřední hlavně na výzkum ledovců a změn klimatu, výzkum složek slunečního záření, zkoumání antarktických mechů, lišejníků, řas, sinic a hub v souvislosti se změnami prostředí a sledování biologické aktivity jezer.

Zdroj: Polární výzkum na Masarykově univerzitě