Selma (USA) – Padesáté výročí pochodu proti rasismu, který vstoupil do dějin jako „krvavá neděle“, si dnes v alabamské Selmě společně s dalšími politiky a aktivisty připomněl americký prezident Barack Obama. Protesty tehdy vedly ke změně diskriminačního zákona o volebním právu. Šéf Bílého domu v projevu poukázal i na aktuální rasové napětí v USA a snahy omezovat volební práva.
Obama v Selmě: Pochod za lidská práva neskončil, ale cíl se blíží
„Jak všichni víme, Amerika zažila momenty, které změnily navždy její historii. Ty, které utvářely charakter země. Selma je jedním z nich. To odpoledne před padesáti lety byl zápas, který určil skutečnou hodnotu našeho kontinentu,“ prohlásil Obama, který symbolicky přešel v Selmě most Edmunda Pettuse – společně s manželkou Michelle i svým předchůdcem v úřadu Georgem W. Bushem. „Náš pochod za lidská práva ještě neskončil, ale blížíme se k cíli,“ zdůraznil prezident u mostu, kde při historických událostech bezpečnostní složky proti pokojným demonstrantům použily obušky a slzný plyn.
GALERIE
Padesáté výročí pochodu proti rasismu v Selmě autor: Jacquelyn Martin, zdroj: ČTK/AP
GALERIE
Barack Obama při projevu v Selmě autor: Gerald Herbert, zdroj: ČTK/AP
Protesty v Selmě vedly k zákazu diskriminace černochů ve volbách
Sedmého března 1965 se vypravilo asi 600 převážně černošských aktivistů z města Selma do alabamské metropole Montgomery na pochod, kterým chtěli protestovat proti rasismu a diskriminaci obyvatel černé pleti ve volbách. Proti účastníkům pochodu, který vstoupil do dějin jako „krvavá neděle“, ještě v Selmě tvrdě zasáhla policie s použitím obušků a slzného plynu. Další podobné pochody se konaly 9. a 21. března a události nakonec vedly k tomu, že v srpnu 1965 byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla diskriminační volební opatření odstraněna.
Zásah proti demonstrantům v Selmě 7. března 1965
Příslušníci státní policie zaútočili na poklidnou demonstraci na mostě Edmunda Pettuse a příkaz k útoku vydal tehdejší nechvalně známý alabamský guvernér George Wallace, horlivý zastánce rasové segregace. Po útoku policie skončilo 17 demonstrantů s vážnými zraněními v nemocnici. Jedním z důvodů pochodu byla také smrt černošského aktivisty Jimmieho Jacksona, kterého zastřelil policista při podobné demonstraci ve městě Marion v únoru.
V čele dalších dvou pochodů, kterých se zúčastnilo již několik tisícovek lidí, stanul přední americký černošský aktivista Martin Luther King (v roce 1968 byl zavražděn). V době druhého pochodu, který se konal 9. března, byl napaden rasisty kvůli podpoře aktivistů bělošský reverend James Reeb, který zraněním hlavy o dva dny později podlehl. To ještě více pobouřilo veřejné mínění po celých Spojených státech. Federální orgány nakonec rozhodly, že třetí pochod nesmí být nijak ohrožen, a rozhořčený Wallace si kvůli tomu dokonce marně psal s tehdejším prezidentem Lyndonem Johnsonem. A tak se 21. března vydalo přes 3000 lidí za asistence policie do Montgomery. Do města vzdáleného asi 80 kilometrů došlo za tři dny už 25 tisíc odhodlaných lidí, guvernér Wallace se ale s demonstranty odmítl bavit. Události se však nedaly zastavit a v srpnu 1965 byl vydán zákon o volebních právech, který zakázal jakoukoli rasovou diskriminaci při volbách.
Kulaté výročí událostí si Američané připomínají v době, kdy je pozornost opět zaměřena na rasovou nespravedlnost po několika kontroverzních zásazích policie proti občanům tmavé pleti. První z těchto celostátně medializovaných zákroků se odehrál loni v srpnu ve Fergusonu, kde policista Darren Wilson zastřelil neozbrojeného černošského mladíka Michaela Browna. Obama v té souvislosti poznamenal, že dějiny rasismu v USA dodnes „vrhají dlouhý stín“.