Rakouští muslimové se bouří - s penězi ze zahraničí mají utrum

Vídeň - Rakouský zákon o islámu starý více než 100 let dozná změn. Parlament totiž posvětil kontroverzní reformy, které jsou reakcí na sílící islámský radikalismus. Mešity a imámové nově nebudou moci čerpat finanční prostředky ze zahraničí. Muslimové to považují za diskriminaci. Zákon na druhou stranu zavádí teologické studium islámu.

Rakouský zákon z roku 1912 udělal z islámu víru oficiálně podporovanou státem. V Evropě dosud sloužil jako vzor, upozorňuje server BBC News. O nových opatřeních se začalo hovořit před třemi lety. Změnu navrhla rakouská vláda velké koalice. Novou legislativu kritizovaly z různých důvodů opoziční Zelení, liberálové i krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

Zákon má regulovat život muslimů v Rakousku. Obsahuje přitom jak nová omezení, tak i nová práva. Muslimům mají dát právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích. Vídeňská univerzita má od příštího roku poskytovat studium islámu s až šesti učiteli.

Norma také muslimům v Rakousku povoluje „výrobu masných výrobků a dalších potravin podle jejich vnitřních nábožensko-společenských předpisů“. Muslimské společnosti a jejich členové mají být dále oprávněni vést děti a mládež k tradičním zvykům a „vychovávat je podle náboženských principů“. Konkrétně je zmíněna například mužská obřízka.

Návrh ale potvrzuje přednost státního práva před náboženským. Kupříkladu nelze praktikovat náboženské zvyky, které porušují rakouské zákony. Islámské náboženské spolky budou mít do budoucna povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud budou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nebudou smět vykonávat ani v případě, že „trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých,“ cituje ze
zákona APA.

Muslimské mešity a spolky se už peněz ze zahraničí nedočkají

Podle řady muslimů je zákaz financování ze zahraničí nespravedlivý, protože křesťané a židé tuto podporu nadále mohou čerpat. Podle nich jde o důkaz rostoucí nedůvěry k muslimům – a hodlají se bránit u ústavního soudu. 

Mešita ve Vídni
Zdroj: ČTK/APA/HANS KLAUS TECHT

Podle rakouského ministra zahraničí znamenají reformy pro zemi milník. Muslimské státy nadále nebudou moci pomocí finančních prostředků uplatňovat svůj vliv. „Chceme, aby se islám svobodně rozvíjel v rámci naší společnosti a v souladu s našimi společnými evropskými hodnotami,“ konstatoval Sebastian Kurz.

Podle něj návrh zákona není reakcí na nedávné útoky extremistů v Dánsku a Francii. Rakousko má ale stejně jako jiné evropské země problém s radikály, kteří chtějí bojovat po boku teroristů z takzvaného Islámského státu. Do Sýrie a Iráku dosud za tímto účelem odešlo z Rakouska téměř 200 lidí.

  • V Rakousku dnes žije asi půl milionu muslimů (6 procent). Mnoho z nich má turecké nebo bosenské kořeny.
  • Islám má přitom v Rakousku dlouhou tradici - větší muslimská
    komunita se stala součástí Rakouska-Uherska poprvé v roce 1878, kdy tehdejší
    mocnářství obsadilo Bosnu a Hercegovinu.
  • V zemi je kolem 200 registrovaných mešit a více než 55 000 žáků navštěvuje na státních školách hodiny náboženství zaměřené na islám.

Vztah s muslimy řešila i francouzská vláda, která už oznámila plány na zlepšení dialogu s francouzskou muslimskou komunitou. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve prohlásil, že kabinet chce častěji jednat s muslimskými vůdci. Země hodlá také zdvojnásobit počet univerzitních kurzů pro imámy, aby bylo zajištěno, že jsou „věrni hodnotám republiky“.