Moskva – Odhadem přes 30 tisíc lidí se sešlo v Moskvě, aby vyjádřili nesouhlas s loňskými událostmi v centru Kyjeva. Rok staré incidenty vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu prozápadní vlády. Demonstraci do Moskvy svolala ruská odnož hnutí Antimajdan, které na Ukrajině podporovalo někdejší proruské směřování země.
S převratem na Majdanu se nesmíříme, vzkázalo centrum Moskvy
GALERIE
videogallery_510511
Protest v ruské metropoli se koná v době, kdy si Kyjev připomíná změnu režimu a krvavé události z Majdanu, jak se náměstí Nezávislosti říká, při kterých zahynula zhruba stovka lidí.
Poslanec ruské Dumy, dolní parlamentní komory, Dmitrij Sablin, který je jedním z představitelů hnutí, řekl, že cílem Antimajdanu je zabránit tomu, aby v Rusku vypukla takzvaná barevná revoluce. Takto jsou v postkomunistických zemích nazývány masové protivládní protesty obyvatel, které vedou ke změně režimů.
Mezi účastníky demonstrace na Rudém náměstí byli mimo jiné motorkáři, důchodci, váleční veteráni, studentské organizace a provládní skupiny. Dav nesl ruské vlajky a transparenty, na kterých byla ukrajinská vláda označena jako fašistická.
Organizátoři dopředu úřadům nahlásili, že očekávají zhruba 10 tisíc účastníků. Zároveň ale upozornili, že jejich počet by mohl být mnohem vyšší. Podle TASS se v centru Moskvy těsně před začátkem akce sešlo asi 20 tisíc lidí.
Lidé drželi plakáty vyjadřující odpor kyjevské vládě, a naopak podporovali kroky prezidenta Putina. Akce se podle něj mohlo zúčastnit až sto organizací. „Kdyby nebylo Putina, už bychom tu taky měli Majdan. Všechno to zvládá a já jsem na něj hrdý,“ řekl účastník demonstrace.
Vznik ruského Antimajdanu byl ohlášen v polovině ledna. Jeho součástí jsou například motorkářský klub Noční vlci, se kterým udržuje kontakt ruský prezident Vladimir Putin, nebo řada poslanců vládní strany Jednotné Rusko. Podporu na dnešní demonstraci vyslovila Antimajdanu zhruba stovka organizací.
Centrem a symbolem tehdejších protestů se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan. V únoru zde vyrostly barikády a do akce se zapojili i radikální příslušníci hnutí Pravý sektor. V rámci tzv. „protiteroristické operace“, kterou vyhlásily ukrajinské tajné služby, zahynulo přes sto civilistů a necelá dvacítka policistů. Největší masakr se odehrál ve čtvrtek 20. února, pro tento den se vžilo pojmenování „krvavý čtvrtek“.
GALERIE
Kyjevský Majdan v době vyhrocených vášní zdroj: ČTK/AP
Dne 22. února poslanci sesadili prezidenta Viktora Janukovyče, který poté uprchl ze země, 27. února byla schválena vláda premiéra Arsenije Jaceňuka. O necelý měsíc později Rusko anektovalo Krym, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.
Obrazem: Připomeňte si události na Majdanu.
Janukovyč, který se loni uchýlil do Ruska, poskytl u příležitosti prvního výročí svého pádu rozhovor ruským médiím. V rozhovoru v televizi Rossija 1 vyzval ukrajinskou vládu, aby zahájila přímé rozhovory s proruskými separatisty, kterým musí zaručit rozsáhlou autonomii. Přiznal také, že na Ukrajinu pravidelně posílá své lidi monitorovat situaci. „Jakmile to bude možné, vrátím se a udělám, co bude v mých silách, aby byl život na Ukrajině jednodušší,“ řekl exprezident.