Údaje o počtu padlých v Debalceve se značně liší

Kyjev – Podle ukrajinské armády padlo v posledních bojích o důležitý železniční uzel Debalceve 22 vojáků a dalších 150 bylo zraněno. Proruští separatisté, kteří odhadovali ztráty obklíčených ukrajinských jednotek na stovky a tisíce mužů, ohlásili zajetí 153 ukrajinských vojáků a na důkaz dobytí města jmenovali nového starostu. Podle Bílého domu se Rusko očividným nerespektováním mírových ujednání z Minsku vystavuje hrozbě velkých následků. USA vyzvaly Moskvu, aby ruské a separatistické síly skončily v Donbasu s útoky na pozice ukrajinské armády. Naděje na příměří ale prý trvá.

„Dohromady za poslední dny těžkých bojů padlo 22 vojáků, z toho šest během organizovaného ústupu z Debalceve,“ uvádí se v hlášení ukrajinského generálního štábu. Z Debalceve, ležícího na trati mezi hlavními povstaleckými baštami, Doněckem a Luhanskem, se do středečního odpoledne podařilo stáhnout 2 459 vojáků a více než 200 kusů vojenské techniky, včetně 15 tanků.

Odlišnou verzi událostí podal zástupce náčelníka štábu doněckých povstalců Eduard Basurin. „Za úsvitu se vzdalo 153 ukrajinských vojáků, včetně důstojníků. K žádnému pokusu o proražení obklíčení a tím spíše o spořádaný ústup se zbraněmi a technikou nedošlo,“ prohlásil. Poslední ukrajinské jednotky prý z obklíčení unikly ještě 9. února, ale „nešlo o žádný průlom, ale opuštění pozic“. Basurin dříve odhadoval, že v obklíčení je na 10 000 ukrajinských vojáků, z čehož „až tři tisíce přišly o život“.

Video Události: Pád strategického Debalceve
video

Události: Pád strategického Debalceve

Události: Pád strategického Debalceve

U 18.2.

Horizont ČT24 k pádu Debalceve

„Všem ukrajinským vojákům, kteří složí zbraně, zaručujeme život a šetrné zacházení,“ vzkázal Basurin ukrajinským jednotkám, které ještě kladou odpor v jižní části města. Vojáky, kteří se sami vzdají, prý hned předají jejich příbuzným, jakmile přijedou do Doněcka. Basurin také jako „gesto dobré vůle a na důkaz plnění minské dohody o příměří“ ohlásil, že povstalci „jednostranně“ zahajují od dnešního dne stahování těžkých zbraní „po celé linii dotyku s ukrajinskou armádou“. Stažení těžkých zbraní z Debalceve má ale následovat, „jakmile to situace dovolí“.

USA hrozí Moskvě následky za nedodržení minských dohod

Americký ministr zahraničí John Kerry v ranním telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzval k ukončení ruských a separatistických útoků na pozice ukrajinské armády v Debalceve. Oznámila to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová. Bílý dům uvedl, že je očividné, že Moskva a proruští separatisté nedostáli podmínkám minských ujednání. „Jejich selhání je vystavuje hrozbě tvrdých následků,“ prohlásil mluvčí amerického prezidenta Josh Earnest.

Následky bojů na Ukrajině
Zdroj: ČTK/AP/aptv

Earnest rovněž řekl, že otázkou naplňování dohod z Minsku se ještě dnes budou telefonicky zabývat představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska. I přes očividné porušování klidu zbraní ale nepovažují Spojené státy příměří za ztracené. Podle amerického ministerstva zahraničí si mírová dohoda žádá čas.

Ukrajina nemá pod kontrolou čtvrtinu své hranice s Ruskem

Ukrajina nekontroluje 493 kilometrů své státní hranice s Ruskem, kterou v této délce ovládají proruští separatisté. Na dnešním zasedání vlády v Kyjevě to uvedl velitel ukrajinských pohraničníků Viktor Nazarenko. Jde o zhruba čtvrtinu z celkové délky ukrajinsko-ruské hranice. Nazarenko ohlásil, že za přispění pomoci z Evropské unie se na hranici zatím podařilo vyhloubit 144 kilometrů protitankových příkopů a vybudovat ženijní překážky na téměř 90 kilometrech.

Ukrajinská vláda již dříve ohlásila, že na hranici s Ruskem, respektive na frontové linii se separatisty ovládanou částí Donbasu, vybuduje „evropský val“. Cílem je zabránit infiltraci „ruských teroristů a žoldnéřů“, řekl tehdy premiér Arsenij Jaceňuk.

Orbán znovu kritizoval snahu evropských zemí izolovat Rusko

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes znovu kritizoval evropské země, které se snaží izolovat Rusko kvůli jeho postupu v krizi na Ukrajině. Za hlavního zastánce této politiky označil prezidenta Evropské unie, bývalého polského premiéra Donalda Tuska. Orbán ve čtvrtek míří do Varšavy, kde ho čeká schůzka s Tuskovou nástupkyní Ewou Kopaczovou.

Orbán řekl novinářům, že Evropská unie je rozdělená podle toho, jak se chovat vůči Rusku. Maďarsko společně s Českem, Slovenskem a Rakouskem jsou podle něj názoru, že je třeba s Moskvou spolupracovat. „Myslíme si, že bez spolupráce s Rusy nemůžeme dosáhnout našich cílů,“ prohlásil Orbán den poté, co v Budapešti hostil ruského prezidenta Vladimira Putina. Dohodl se s ním kromě jiného na pokračování dodávek ruského plynu Maďarsku, čímž upevnil vazby své země na Moskvu.

Země jako Polsko nebo pobaltské státy a USA se domnívají, že EU s Moskvou kvůli její podpoře proruských separatistů bojujících na východě Ukrajiny spolupracovat nemá. „Rozpor v Evropské unii je hluboký, je strategické povahy,“ myslí si Orbán, podle kterého je předsedající unijním summitům Tusk „na opačné straně dělicí čáry“.

Tusk, který polskou vládu vedl do loňského podzimu, patřil k nejhlasitějším zastáncům tvrdších sankcí vůči Rusku a v této politice pokračuje i poté, co premiérské křeslo vyměnil za funkci v čele EU.