Minská dohoda? Jen kus papíru! shodují se ruští i ukrajinští radikálové

Kyjev/Doněck - Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání za neživotná a předvídají jim brzký konec. Ruští šovinisté i ultrapravicoví ukrajinští dobrovolníci považují summit v běloruské metropoli za ztrátu času a podepsané dohody za kus papíru.

Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod s devadesátiprocentní pravděpodobností krach dalšího příměří. „Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří,“ připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou „do posledního Ukrajince“.

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. „Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl,“ napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. „Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání,“ řekl dnes Purgin novinářům v Doněcku.

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s „proruskými teroristy“ podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě. „Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace,“ napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění „nezákonných skupin“, což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí. „Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky,“ varoval Jaroš.

Výcvik nově mobilizovaných ukrajinských vojáků
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Efrem Lukatsky

Separatisté chtějí z místních voleb vyřadit své odpůrce

Vedení „lidových republik“ na východě Ukrajiny ohlásilo první pokus o vlastní interpretaci minských dohod, které mají zajistit příměří v Donbasu a regulovat správní uspořádání povstaleckých zón. Podle představ proruských radikálů by k budoucím místním volbám na východě země měli být připuštěni jen stoupenci separatistů.

Zmocněnci „lidových republik“ na jednání v Minsku Vladislav Dějněgo a Denis Pušilin ve společném prohlášení požadují „respektování zvláštností zákonů Doněcké a Luhanské lidové republiky“ v budoucím ukrajinském zákoně o komunálních volbách v Donbasu. „K volbám nebudou připuštěny politické síly, které se zapojily do agrese nebo které se vyslovily pro agresi proti Doněcké a Luhanské lidové republice,“ uvádí se v prohlášení.

Minské memorandum nařizuje, aby obě znepřátelené strany zahájily dialog o provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a rovněž dialog o budoucím správním režimu povstaleckých regionů. Dialog o volbách má začít bezprostředně po stažení bojové techniky z linie fronty. Otázky místních voleb mají být posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

Moskva dohlédne na odsun cizích bojovníků z Donbasu

Rusko dohlédne na plnění minských dohod v bodě o odsunu všech cizinců ze zóny konfliktu, a to včetně občanů ze zemí Evropské unie i z Ruska. Prohlásil to stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov, podle nějž na Ukrajině bojují občané „celé řady zemí“.

Desátý bod dohod, dojednaných ve středu a ve čtvrtek v běloruském Minsku, hovoří o „odsunu všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území“ pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Kyjeva i západních politiků podporují bojové operace doněckých a luhanských povstalců tisíce ruských dobrovolníků i vojáků ruské armády.

Čižov dnes tuto informaci potvrdil. „Ano, na Donbasu bojují i ruští občané, nikdy jsme to nepopírali,“ řekl ruský diplomat. Rusko podle něj v tomto ohledu na plnění minských dohod dohlédne. „Na obou stranách jsou ale i občané celé řady jiných zemí, včetně občanů států Evropské unie,“ dodal. „Požadavek stažení všech cizích jednotek a bojovníků ze zóny konfliktu je jedno z ustanovení minských dokumentů. A buďte ujištěni, že Rusko bude pozorně sledovat, jak ukrajinská strana i ostatní účastníci procesu budou své závazky plnit,“ konstatoval Čižov.

Video Události: Den před příměřím boje na Ukrajině neustávají
video

Události: Den před příměřím boje na Ukrajině neustávají

Události: Den před příměřím boje na Ukrajině neustávají

U 13.2.

Horizont: Budoucí příměří vyhrotilo současný boj

Události, komentáře: Ukrajina čeká na příměří

Pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, požádá Ukrajina o svolání mimořádného summitu Evropské unie, řekl maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi v Kyjevě ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina podle něj v tomto ohledu doufá v podporu Maďarska. Orbán navštívil Kyjev jen několik dní před svým jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je příští týden v úterý očekáván v Budapešti.