Dohoda kontaktní skupiny v Minsku: Příměří a stažení těžkých zbraní

Minsk – První možný úspěch minských jednání o Ukrajině hlásí ruská agentura TASS. Takzvaná kontaktní skupina se podle ní dohodla na příměří na východě Ukrajiny. Účastníci schůzky dojednali prý i postup stažení těžké výzbroje a zřejmě i budoucí právní status Donbasu. Podle povstalců je ale zatím předčasné hovořit o dosažení příměří. Na východní Ukrajině dnes zuřily ostré boje, rakety separatistů zasáhly i velení armády v Kramatorsku. Vládní vojska se snaží vytěsnit povstalce z oblastí u Mariupolu.

Středeční jednání v Minsku za účasti představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska o řešení krize na Donbasu by přece jen mohlo přinést naději na mírové řešení. Ruská agentura TASS uvedla, že účastníci schůzky se již dohodli na příměří i stažení těžkých zbraní. TASS se odkazuje na anonymní informované zdroje.

  • Martin Riegl, politický geograf: "Příměří je třeba vnímat jako první, velmi opatrný krok v celém řešení konfliktu. Bezpochyby nemůžeme říct, že kontaktní skupina konflikt vyřešila, to by bylo velmi předčasné. Je to první krok v dlouhodobém procesu."

Dohody bylo podle ní dosaženo na zasedání takzvané kontaktní skupiny. Jejími členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský
velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Prostředníkem jejich jednání je švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Video Podle povstalců je do příměří daleko
video

Podle povstalců je do příměří daleko

Podle povstalců je do příměří daleko

zpr: 23:00, 10.2.2015

Procházková o Minsku: V Mariupolu je cítit naděje

Povstalci už předložili svůj mírový návrh

Podle povstalecké agentury DAN předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu. „Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví,“ citovala agentura doněckého politika. Pušilin dodal, že o dosaženém příměří "je
zatím předčasné hovořit, přinejmenším do středy".

„Je velmi obtížné mluvit o nějaké naději. Těch příměří už bylo tolik a tolikrát nebyla dodržována, že hovořit teď o naději je složité. Na druhé straně je to velmi dobrý moment, že nastala diplomatická aktivita,“ okomentovala nejnovější události Irina Lagunina, vedoucí ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa.

  • Na východě Ukrajiny bylo loni vyhlášeno příměří dvakrát, v září a v prosinci. V prvním případě se během podzimu bojová aktivita podstatně snížila, ale úplný klid zbraní nenastal. Zvýšená bojová aktivita pak vyústila v nové jednání o příměří, které ovšem v prosinci nevydrželo prakticky ani den.

Údajné nové dohodě z Minsku ale předcházela ostrá slova – především z Kremlu. „Spojené státy chtějí vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu, oslabit jeho postavení ve světě, dosáhnout změny vnitropolitických poměrů a nakonec vyvolat rozpad Ruské federace,“ tvrdí šéf kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.

Obama jednal s Putinem i Porošenkem

Americký prezident Barack Obama si o pokusu o mírové řešení telefonoval s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a předsedou Evropské rady Tuskem. Mluvili i o možné mírové dohodě s Moskvou. Později telefonoval do Moskvy. Putinovi sdělil, že USA podporují územní integritu Ukrajiny.

Rusko prý zaplatí ještě vyšší cenu, bude-li dál vést agresivní akce na Ukrajině a podporovat rebely penězi, bojovníky a zbraněmi. „Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení,“ uvedl Bílý dům. „Pokud bude Rusko pokračovat v agresivních akcích na Ukrajině a pokud bude separatisty podporovat bojovníky, financemi a zbraněmi, pak cena, kterou Rusko zaplatí, poroste,“ řekl Obama Putinovi.

Jednání v Moskvě
Zdroj: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová před zítřejším summitem burcuje, že si Evropa nesmí nechat uniknout šanci na ukrajinský mír. A německá kancléřka před odletem do Minsku zopakovala, že diplomacie má přednost před válkou. „Doufám, že konflikt na Ukrajině vyřešíme diplomatickými prostředky, protože vojenský způsob je špatný,“ konstatovala Angela Merkelová.

Novinářka Petra Procházková k očekávání Ukrajinců

„V Mariupolu se mi zdály ty naděje až přehnané. O minském jednání všichni hovořili s jakousi směsicí pocitů – jednak s nadějí na to, že by se mohlo přestat střílet, jednak vzpomínali na minulá jednání na minulá jednání, která zásadní zlom zatím nepřinesla.“


Snaha o diplomacii se zvýšila minulý týden po cestě Merkelové s francouzským prezidentem do Kyjeva a Moskvy. Washington už dal najevo, že pokud by se diplomatické řešení nenašlo, poskytl by Kyjevu zbraně. Kromě Američanů vůči Moskvě přitvrzují i Britové. Dodávky zbraní už podobně jako Bílý dům nevylučují. „V Evropské unii existuje shoda v tom, že Rusko musí zaplatit za porušování mezinárodního práva. Evropa nikdy neuzná ruskou protiprávní anexi Krymu,“ konstatoval britský ministr zahraničí Philip Hammond.

Jestli se americké nebo britské zbraně skutečně na Ukrajinu dostanou, bude zřejmě záležet právě na úspěchu jednání v Minsku.