Summit poslední naděje: V Minsku se rozhodne o budoucnosti Ukrajiny

Minsk – Stažení těžké výzbroje z bojové linie na Donbasu, vytvoření demilitarizované zóny a zahájení „trvalého“ dialogu mezi ukrajinskou vládou a vzbouřenci. To jsou podle diplomatických zdrojů hlavní body dnešního summitu v běloruském Minsku, který je podle mnohých poslední šancí na ukončení krvavého ukrajinského konfliktu. Obrysy případné dohody jsou zatím mlhavé, dva předchozí pokusy o příměří loni v září a v prosinci selhaly. Ruská agentura TASS ale už včera oznámila, že se takzvaná kontaktní skupina dohodla na novém příměří, stažení těžkých zbraní a zřejmě i budoucím uspořádání Donbasu.

Schůzka by se měla podle původních plánů konat na nejvyšší úrovni – do Běloruska jede německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande, dorazot by měl i ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko. Zatímco Putin svou účast přímo zatím nepotvrdil, Porošenko osobně vzkázal, že do Minsku zamíří.

Ruský prezident ještě včera večer telefonoval s americkým protějškem Barackem Obamou. Údajně dal během rozhovoru najevo, že „vše bude vyřešeno během schůzky v Minsku“ - zmínil zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Francois Hollande: „Odjíždíme do běloruského hlavního města s kancléřkou Merkelovou s pevným odhodláním dosáhnout kompromisu.“


Jednání v Bělorusku je vyvrcholením iniciativy Merkelové a Hollanda z minulého týdne. Svůj plán pro vyřešení ukrajinské krize představili postupně Porošenkovi i Putinovi. Detailní informace o jejich návrhu na veřejnost nepronikly, média získala z diplomatických zdrojů pouze jeho obrysy:

Vychází z plánu, který byl dojednán zástupci Kyjeva a proruských separatistů loni 5. září v Minsku. Na základě plánu bylo vyhlášeno 5. září od 17:00 příměří, které je ale stále porušováno.
- Součástí plánu je v prvé řadě příměří.
- Hollande prozradil, že plán mimo jiné počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělicí linie. Přesné vytyčení této hranice je ale považováno za klíčový sporný bod, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své nejnovější územní zisky, což se nelíbí Kyjevu.
- Hollande dal také najevo, že je pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.
- Součástí plánu má být další výměna zajatců. Již na konci prosince si Kyjev a proruští separatisté vyměnili téměř 370 válečných zajatců, z nichž nejméně 145 bylo z ukrajinských ozbrojených sil a více než 220 z řad povstalců.
- Plán také předpokládá oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od demarkační linie, což bylo již zakotveno v minském protokolu z loňského září.
- Na plnění dohod by mělo dohlížet 200 neozbrojených pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).


Porovnání vývoje na východní Ukrajině – mapa
Zdroj: Mil.gov.ua

Povstalci: Zastavíme palbu, pokud tak učiní i Ukrajinci

Podle ruských médií vyslali povstalci do Moskvy signál, že jsou připraveni zastavit palbu, jakmile stejný rozkaz vydá svým jednotkám ukrajinský prezident. Ujištění prý Rusko dostalo z „lidových republik“ v Doněcké i Luhanské oblasti.

Ruská agentura Ria Novosti upozornila, že nelze od dnešního jednání očekávat žádný závěrečný dokument podepsaný zúčastněnými státníky. Nanejvýš bude vydáno společné prohlášení.

Angela Merkelová a Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pablo Martinez Monsivais

Vyzbrojit, či nevyzbrojit?

Na výsledku dnešního summitu bude zřejmě záviset i rozhodnutí Spojených států dodat kyjevské armádě obranné zbraně. Možnost dodávky výzbroje ukrajinské armádě připustil v pondělí i americký prezident Barack Obama pro případ, že diplomatické nástroje selžou. Ujistil ale, že ještě před případným rozhodnutím o dodání zbraní bude celou věc konzultovat se spojenci.

Nepřímo v úterý stejnou možnost připustil i britský ministr zahraničí Philip Hammond. Jeho úřad prý nepustil ze zřetele možnost vyzbrojování ukrajinské armády. „Nemůžeme dopustit, aby ukrajinské ozbrojené síly zkolabovaly,“ řekl ministr. „Je věcí každého státu NATO, zda se rozhodne pro dodávky zbraní Ukrajině. Spojené království nic podobného neplánuje, nicméně ponechává si právo své stanovisko znovu vyhodnotit,“ konstatoval Hammond.

Naopak Německo a Francie jsou v otázce vyzbrojení ukrajinské armády striktně proti. 

Video Procházková o Minsku: V Mariupolu je cítit naděje
video

Procházková o Minsku: V Mariupolu je cítit naděje

Fakta o ukrajinské krizi:

- Konflikt mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty vypukl loni 6. dubna.

- Boje si dosud vyžádaly podle OSN celkem 5 358 obětí a 12 235 zraněných.

- Své domovy muselo opustit přes 920 000 lidí, asi 600 000 lidí uprchlo do okolních zemí, z toho 400 000 do Ruska.

- Konflikt zasáhl pět oblastí - Doněckou, Luhanskou, Zaporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou.

- O počtech vojáků a ozbrojenců, kteří bojují na východě Ukrajiny, se spekuluje. Ukrajinský prezident Petro Porošenko letos v lednu vyhlásil již čtvrtou mobilizaci a celkem může být letos podle Porošenka na Ukrajině povoláno do zbraně v případě potřeby až 104 000 lidí.

- Počet bojujících proruských separatistů se odhaduje na několik desítek tisíc. Počátkem tohoto měsíce doněčtí povstalci ohlásili „dobrovolnou“ všeobecnou mobilizaci. Povoláno do zbraně má být až 100 000 lidí. Podle Porošenka bojuje na straně separatistů také 9 000 ruských vojáků.