Brusel - Česká republika neuvažuje o dodávkách zbrojní techniky Ukrajině a v této otázce se Praha bude držet „alianční linie“. Na okraj jednání ministrů obrany NATO to řekl České televizi ministr Martin Stropnický. Podobně jako on se dnes k této možnosti postavili také někteří další ministři. Stropnický nicméně podotkl, že o případné jiné pomoci Ukrajině si jednotlivé členské země rozhodnou samy.
Stropnický: S dodávkami zbraní Ukrajině nepočítáme
Prohlášení představitelů NATO o tom, že Aliance zbraně nevlastní, tudíž je nemůže poskytnout a případné dohody o nich jsou vždy záležitostí členských zemí, interpretuje český ministr jako domluvu na tom, že NATO Kyjevu zbrojní techniku neposkytne. Otázka se v minulých dnech kvůli zhoršujícímu se vývoji konfliktu na východě Ukrajiny probírala hlavně v USA. O zbraně země NATO přímo požádal ukrajinský prezident Petro Porošenko.
„Česká republika určitě bude držet alianční linii. (…) Žádná členská země tam nebude dopravovat nebo poskytovat nějaké zbraňové systémy. Na těch zemích je to v tom smyslu, jestli pomohou – řekněme – s výcvikem, s know-how či nějakým materiálním způsobem, to znamená výbavou vojáků nebo zdravotnickým materiálem či potravinami,“ řekl Stropnický. „Bylo by dost obtížné, aby se řeklo, že Aliance nebude dodávat zbraně a zároveň by jeden stát zbraně dodával.“
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k otázce zbrojních dodávek dnes na tiskové konferenci doslova uvedl: „Pokud se zbraní týče, NATO zbraně nemá. Takže to je na jednotlivých spojencích. Je to něco, čím se musí zabývat různí spojenci.“ Podle Stropnického se dnes ale o této otázce v bruselské centrále vůbec nehovořilo. „Naopak se opakovalo to, že neexistuje jiný způsob než se snažit jednat, přesvědčit Rusko, aby dodržovalo dohody,“ dodal.
GALERIE
videogallery_505962
„Další zbraně v oblasti nás nepřiblíží řešení a neukončí utrpení civilního obyvatelstva,“ řekla novinářům německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její britský kolega Michael Fallon uvedl, že Londýn se bude soustředit například na výcvik či dodávky materiálu, který nemá smrtící účinky, aby se Ukrajinci mohli lépe bránit.
Americký ministr obrany Chuck Hagel na tiskové konferenci na novinářský dotaz k poskytnutí zbraní Kyjevu poznamenal, že každý čin má své důsledky stejně, jako má své důsledky rozhodnutí nedělat nic. Férovou otázkou, kterou si politici při svém rozhodování musí položit, je podle něj také to, zda případné dodávky zbraní neposílí ruské odhodlání dál bojovat. Podobně se vyjádřil také vrchní velitel aliančních sil v Evropě, americký generál Philip Breedlove. Podle něj by mohla být spuštěna „ostrá ruská reakce“.
Generální tajemník NATO dnes opět zopakoval, že Rusko už nyní východoukrajinské separatisty podporuje personálem, výcvikem i stovkami kusů těžké techniky.
Polský vicepremiér a ministr obrany Tomasz Siemoniak problematiku zbrojních dodávek označil za „ožehavou otázku“, o které dnes diskutoval na okraj schůzky s americkým ministrem Hagelem. Připomněl, že zbrojní embargo na Ukrajinu bylo zrušeno a polský obranný průmysl má prý zájem o spolupráci s ukrajinskými protějšky. Uvedl také, že Varšava ukrajinské armádě poskytla pomoc za čtyři miliony eur (asi 112 milionů Kč) a pomáhá školit tamní odborníky. Polsko také odpovídá za jeden ze svěřeneckých fondů, kterými Aliance podporuje ukrajinský bezpečnostní sektor v některých konkrétních oblastech.
Stropnický hovořil rovněž o chystaném posílení jednotek rychlé reakce v členských zemích NATO v blízkosti Ruska. „Má to být univerzální jednotka, takhle to bylo myšleno, protože ty hrozby jsou dvě - základní a bohužel ne krátkodobé: jižní a východní,“ řekl. Jedna je krize Ukrajina-Rusko, která je nyní bohužel zase vyhrocená a zřejmě bude dlouhodobá, ta druhá je spojená s Islámským státem a fundamentalistickým terorismem, upřesnil.