Další meta pro čínské rychlovlaky: Z Pekingu v Moskvě za 30 hodin

Peking/Moskva - Za třicet hodin namísto dlouhých pěti dnů chtějí dorazit Číňané do Moskvy ze svého hlavního města Pekingu. Obě metropole plánuje Čína do deseti let propojit rychlovlakem nové generace. Další obří projekt symbolizující utužování vztahů mezi Čínou a Ruskem může pomoci i propadajícímu se ruskému hospodářství. Kreml stavbu co do rozsahu a významu přirovnává k Suezskému průplavu.
Video Události: Velké čínské plány s rychlovlaky
video

Události: Velké čínské plány s rychlovlaky

Čína je dnes železniční velmocí s nejrozsáhlejší sítí rychlovlaků na světě. Ještě před deseti lety přitom s pomocí Německa, Francie a Japonska začínala od nuly. Nádraží Peking-Jih se stalo dopravním uzlem, odkud rychlovlak urazí 1 300 km dlouhou cestu do Šanghaje za čtyři hodiny. „Díky železnici je Peking propojený s hlavními městy skoro všech provincií v dosahu maximálně osmi hodin,“ potvrzuje Wang Meng-šu z pekingské univerzity Ťiao-tchung.

Kromě osobní dopravy propojují Číňané i svou nákladní železnici - říkají tomu Hedvábná stezka 21. století. Kontejnery se zbožím vyráběným v Číně se dříve plavily do Evropy šest týdnů, po železnici to zvládnou za tři. Do deseti let spojí rychlovlaky i Peking s Moskvou. Obří projekt za 242 miliard dolarů zkrátí sedm tisíc kilometrů dlouhou cestu z pěti dnů na 30 hodin. Mimoto může pomoci i propadajícímu se ruskému hospodářství.

Nařčení, že tak významného pokroku země dosáhla díky kradeným technologiím, Čína odmítá. V továrně, kde se vyrábí vlajková loď čínské flotily, pouze prý „poznávají, osvojují a zdokonalují“ cizí výrobní postupy. „V současnosti vyrábíme model 380B, který dokáže jezdit až 380 km v hodině, i když jeho provozní rychlost je 350 km,“ říká Kuo Pao-tung, zástupce společnosti pro výrobu vlakových souprav CNR Tchang-šan.

Čína se vrací ke směnnému obchodování

Čína už postavila 12 tisíc kilometrů vysokorychlostních železnic a do konce desetiletí to chce zdvojnásobit. Kritici se bojí korupce, bezpečnosti i ceny, která se dosud vyšplhala přes 500 miliard dolarů. I přesto chce ale vláda nyní technologii šířit i na zahraniční trhy. Kontrakty Čína získává po celém světě, za což si premiér vysloužil přezdívku „prodavač mašinek“. „Cílem je dostat se ke zdrojům energie, kterých máme nedostatek. Za práci nežádáme peníze, ale ropu a plyn,“ dodává Wang Meng-šu.