JAR se vyrovnává s apartheidem – „největší zlo“ je na svobodě

Johannesburg – Necelý rok a čtvrt po smrti jihoafrického exprezidenta Nelsona Mandely opouští vězení muž, kterému říkali „prvotní zlo“. Eugene de Kock vedl policejní jednotku, která vraždila černošské odpůrce režimu. Odsouzen byl na více než 200 let. Jihoafrický ministr spravedlnosti Michael Masutha teď rozhodl o jeho propuštění „v zájmu národního usmíření“.
Video JAR propustila vraha z dob apartheidu de Kocka
video

JAR propustila vraha z dob apartheidu de Kocka

De Kock byl v roce 1996 odsouzen k doživotnímu vězení za únosy, mučení i vraždy černošských odpůrců někdejšího režimu. Po dvaceti letech se šéf komanda s názvem C1 ocitl na svobodě. Podle jihoafrického ministra spravedlnosti někdejší zabiják za mřížemi přehodnotil své názory. Proto byl podmínečně propuštěn. 

Z bezpečnostních důvodů nebudou zveřejněny podmínky, za jakých bude šestašedesátiletý de Kock na svobodě, oznámil ministr. De Kockovi se přezdívá „vrah číslo jedna“ nebo také „největší zlo“ apartheidu. 

Brutalita, která neznala mezí

De Kock se stal symbolem jihoafrického apartheidu. Vedl policejní jednotku, která měla bojovat s nebezpečnými povstalci. Ve skutečnosti on a jeho podřízení likvidovali všechny odpůrce rasistického režimu bez rozdílu barvy pleti. Muže i ženy. Dnes po dvou desítkách let opustil vězení. 

Samotný Eugene de Kock zabil zhruba 120 lidí. Svědci vzpomínají, že jeho lidé bývali často opilí. Mrtvoly občas zapalovali, snad aby zakryli stopy.

„Opravdu nepřipomínal velitele likvidační jednotky. Nosil brýle se silnými skly. A vypadal, já nevím, třeba jako učitel,“ uvedl žurnalista Jacques Paauw. „Byl to nemilosrdný stroj na vraždění. Byl to zkrátka děsivý muž,“ dodal další novinář Max du Preez.


Zákony rasové segregace začaly v Jižní Africe oficiálně platit v roce 1948. Dvanáct let nato policie zastřelila v obci Sharpeville 69 demonstrantů, kteří u sebe odmítali nosit ponižující segregační průkazy. V roce 1976 propukly nepokoje v Sowetu, kde policie zabila nejméně 176, možná ale až sedm stovek lidí. 

Nelson Mandela
Zdroj: ČTK
Autor: Denis Farrell

„Do jisté míry potřebujeme odpustit jeden druhému. Ale jak můžeme odpustit jeden druhému, když jsme se vzájemně vraždili?“ podotkl obyvatel Johannesburgu Joseph Dlamini. Apartheid skončil až v roce 1994, kdy se stal prezidentem dlouho vězněný bojovník proti apartheidu Nelson Mandela. De Kock byl naopak v témže roce zatčen. 

De Kock v apartheid skutečně věřil. Když v polovině 90. let vypovídal před Komisí pro pravdu a usmíření, Jižní Afrika byla jeho vzpomínkami zděšena. Odsouzen byl celkem k 212 letům vězení. Teď justice tvrdí, že de Kock za mřížemi své názory přehodnotil.