Náčelník ukrajinského štábu: S ruskou armádou nebojujeme

Doněck/Kyjev - Kyjev má k dnešnímu dni důkazy o účasti ruských vojáků, občanů Ruské federace, v bojových operacích na východě Ukrajiny na straně separatistů. S jednotkami regulérních vojsk ruské armády ale nyní nebojuje. Na brífinku po kyjevské schůzce se zahraničními vojenskými atašé akreditovanými v Kyjevě to řekl náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko. Současně ale oznámil, že ukrajinští vojáci mají dost sil na to, aby zasadili nelegálním ozbrojeným skupinám na východě země rozhodující a konečný úder.

Muženko svým výrokem reagoval na dotaz, zda je ukrajinská armáda schopna Rusy vytlačit s poukazem na to, že jsou dobře vycvičeni a vyzbrojeni a že experti spíše doporučují držet se taktiky aktivní obrany. Podle Muženka se ale nebude opakovat případ Ilovajského kotle z loňského srpna, kdy se na straně proruských separatistů účastnili bojů ruští vojáci a kdy ukrajinská armáda utrpěla těžké ztráty. „Máme tam dost vojáků, abychom se nenechali obklíčit,“ uvedl Muženko.

List Ukrajinska pravda připomíná, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti 19. ledna informovala, že hranice Ruska a Ukrajiny překročily dva ruské taktické prapory o síle až 1 000 mužů. Vstup ruských jednotek následně potvrdila rozvědka a štáb protiteroristické operace upřesnil, že k hranicím dorazila i ruská dělostřelecká divize. Prezident Petro Porošenko 21. ledna konstatoval, že hranice s Ukrajinou překročily dva tisíce ruských vojáků a 200 tanků a obrněných vozidel. „Nejenže tím narušili území suverénního státu, ale rovnou se zapojili do bojů proti naší armádě. S tímhle přístupem Moskvy tahle válka nikdy neskončí,“ řekl tehdy Porošenko. V úterý dokonce ukrajinská rozvědka SBU prezentovala nahrávku, na níž zadržený pozorovatel jménem Kirsanov potvrzuje, že Mariupol ostřelovala ruská dělostřelecká baterie. Ruská vláda přitom vytrvale popírá, že by ukrajinští separatisté měli její vojenskou podporu.

Viktor Muženko
Zdroj: YouTube
Autor: ČT24

K Muženkovým výrokům se dnes v pořadu ČT Události, komentáře vyjádřil i bývalý velvyslanec ČR na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta. „Dneska je přesné vyjádření náčelníka generálního štábu Ukrajiny Muženka, který říká, že nebojují s ruskými jednotkami, že mají proti sobě dobrovolníky, které Rusko poslalo do vzbouřeneckých regionů a kteří posílili milice. Současná situace je horší, než byla situace na konci srpna a na začátku září, kdy tu ofenzivu povstalců zastavil svým telegramem z letadla ruský prezident Putin… Teď už to jsou neřízené střely a ukrajinští vojáci to pociťují. (…) Válka začala znova v lednu útokem ze strany Ukrajinců a teď to pokračuje dál a Ukrajina se dostává do vážných potíží. Jediné, co chce, je zapojení Evropy do konfliktu - nikoliv pomoc,“ tvrdí Bašta.

Porošenko se dnes v Kyjevě setkal se členy minské kontaktní skupiny, která už dvakrát dojednala příměří na východě Ukrajiny a další pokus má podniknout v brzké době. Besedy, o níž informovala ukrajinská prezidentská kancelář, se zúčastnili všichni členové skupiny, separatisté ale pozváni nebyli. Porošenko své hosty vyzval k bezodkladnému svolání nové schůzky do Minsku. Běloruská metropole už ohlásila, že je jednání připraveno na pátek. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ale zatím schůzku nepotvrdilo.

V bojích o Donbas byly nasazeny těžké zbraně

Proruští separatisté a ukrajinská armáda mezitím pokračují v boji o Donbas. Podle Ukrajiny rebelové nasadili dělostřelectvo, minomety i tanky, ukrajinský prezident Petro Porošenko reaguje záměrem posílit obranu ukrajinského východu.

Kyjevské armádní vedení tvrdí, že za uplynulých čtyřiadvacet hodin separatisté více než stokrát ostřelovali pozice kyjevských vojsk a do bojů nasadili kromě ručních zbraní i dělostřelectvo, minomety, raketomety a tanky. „Příslušníci ozbrojených sil ale pevně stojí na svých pozicích a útoky odrážejí,“ zdůraznilo armádní komuniké a stejně hovořil i prezident Petro Porošenko.

Současně ujistil, že Kyjev podniká dodatečná opatření, aby obranné linie posílil. „Ambice a apetit agresora přesahují rozměry Ukrajiny,“ varoval ve zmínce o nápadu některých ruských poslanců odsoudit pohlcení východního Německa spolkovou republikou jako „anexi“.

Boje se vedou o přístup k přístavu Mariupol i o silnici mezi městy Debalceve a Artemivsk, kterou armáda používala k zásobování svých jednotek. Separatisté tvrdí, že důležitou spojnici získali do svých rukou – zcela v rozporu s prohlášeními ukrajinských sil. Armádní mluvčí Andrij Lysenko před novináři upřesnil, že v bojích se separatisty na východě země během uplynulých 24 hodin padlo pět ukrajinských vojáků, dalších 29 utrpělo zranění.

Video Bašta: Ukrajina už nechce od EU pomoc, ale zapojení do války
video

Bašta: Ukrajina chce od EU zapojení do války

Bašta: Ukrajina chce od EU zapojení do války

Brífink Viktora Muženka (v originále)

Ondřej Soukup ke schůzce ministrů EU

Brusel čeká jednání o sankcích

Souběžně s tím jednají v Bruselu ministři zahraničí EU. Podle agentur pravděpodobně požádají Evropskou diplomatickou službu o návrh nových jmen, která bude možné rychle doplnit na evropský sankční seznam. Rozšíření sankčního seznamu osob, které mají do EU zakázaný vstup a zmrazený evropský majetek, může být podle diplomatů připraveno za týden. Na „černé listině“ EU je v tuto chvíli 132 lidí a 28 právnických osob. Celkem 126 osob a 15 entit kvůli činům narušujícím ukrajinskou územní celistvost, šest jednotlivců kvůli podpoře těch, kdo v Rusku rozhodují, a 13 firem, které profitovaly z ruské anexe Krymu.

Český ministr zahraničí před jednáním zdůraznil potřebu udržet jednotný evropský postoj. „Budeme muset hledat kompromis v sestavě, kdy to může být o něco těžší,“ připustil Zaorálek s nepřímým odkazem na vstřícný postoj nové řecké vlády k Rusku. Český ministr si umí představit například rozšíření seznamu osob a firem se zakázaným vstupem a zmrazeným majetkem a navrhnout hodlá prodloužení jeho platnosti až do prosince.

Řecko: Chceme zabránit roztržce s Ruskem

Potřebu zachovat jednotu EU zdůraznil při příchodu například i dánský ministr Martin Lidegaard, opačný vývoj by podle něj byl velmi špatným signálem. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Harlem Désir se vyslovil pro rozšíření sankčního seznamu. jeho britský kolega David Lidington poznamenal, že povinností EU je nyní připravit další varianty postupu. „Včetně návrhů na restriktivní opatření proti Rusku, o nichž budou moci rozhodnout lídři států a vlád na základě vývoje,“ řekl při příchodu.

Řecký ministr Nikos Kotzias se při příchodu s novináři příliš bavit nechtěl. Prohlásil jen, že Řecko se snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň se pokouší zabránit roztržce mezi EU a Ruskem.