Bakterie mají smůlu. Na nová antibiotika si jen tak nezvyknou

Berlín – Německo-americký tým hlásí úspěch. První nová antibiotika po dlouhých třiceti letech zafungovala u myší. Na teixobactin by se bakterie ještě dlouho do budoucna neměly přizpůsobit. Cestu, jak uchovat sílu antibiotik, možná našel i švédský tým. Ten zjistil, že proteinový komplex v mateřském mléce zvyšuje citlivost bakterií na antibiotickou léčbu. Píše o tom portál The Local. Experti nedávno varovali, že do roku 2050 mohou bakterie rezistentní na léky zabít víc lidí než rakovina.
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Normann Hochheimer / CHROMORA
Video Přelomový objev: Nová antibiotika
video

Přelomový objev: Nová antibiotika

Německo-americký tým doktorky Tanji Schneiderové v Bonnu likviduje další a další bakterie speciálními antibiotiky. Teixobactin je prvním objevem za posledních třicet let. „Antibiotika jsou velmi důležitým prostředkem proti řadě nemocí. Problémem je, že v posledních letech je vůči nim stále více bakterií odolných,“ podotkla mikrobioložka Schneiderová. 

Zatímco v severských státech fungují antibiotika celkem dobře – jih Evropy má problémy. Řekové, Italové, Španělé nebo Portugalci brali léků tolik, že na ně po čase některé přestaly fungovat. „Pokaždé, když zvolíme léčbu antibiotiky, má to celkový dopad na zdraví veřejnosti. I proto musí být antibiotika využívána jen v případě, že je to nutné,“ upozorňuje mikrobiolog Antoine Andremont. 

Homeopatika
Zdroj: ČTK
Autor: Vojtěch Vlk

Teixobactin by měl být pro bakterie jen obtížně čitelný. V praxi to znamená, že by neměly získat schopnost se mu přizpůsobit. „Předpokládáme, že to může trvat i desítky let, než nějakou rezistenci zaznamenáme,“ konstatovala Schneiderová. Vědci ho už otestovali na myších. U těch dokázal úspěšně zlikvidovat některé druhy stafylokoků a streptokoků – bakterií způsobujících závažné infekce krve, plic, trávicího nebo močového ústrojí. 

Lék by měl pomoci i s léčbou tuberkulózy. Lékaři ve světě do něj vkládají velké naděje. „Před měsícem jsme mluvili o tom, že bakterie rezistentní na antibiotika zabijí v roce 2050 víc lidí než rakovina. A najednou přijde tato zpráva – a to je opravdu mimořádné!“ zdůraznil David Agus, profesor medicíny z Univerzity Jižní Kalifornie. Na lidech by se antibiotikum mohlo začít testovat do dvou let. Na první recept si ale pacienti budou muset počkat nejspíš ještě celé desetiletí.

Pomůže mateřské mléko? 

Švédský tým profesora Anderse Haakanssona doufá, že závod ve vývoji nových a silnějších antibiotik skončí. Zjistil totiž, proteinový komplex v mateřském mléce zvyšuje citlivost bakterií na antibiotickou léčbu. 

Proteinový komplex je označován jako HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumor Cells – lidský alfa-lactalbumin smrtelný pro nádorové buňky). Haakansson se jím zabýval již před zhruba dvaceti lety v rámci svého postgraduálního studia. Tehdy spolu s dalšími kolegy zjistil, že látka je schopná likvidovat některé rakovinné buňky, aniž by poškodila ty zdravé. „Zajímavější ale je, že HAMLET činí některé bakterie citlivějšími na antibiotika,“ sdělil Haakansson. Zatím to podle něj vypadá, že HAMLET může učinit vůči antibiotikům citlivé všechny bakterie.