V Osvětimi se vzpomínalo, hovořili hlavně bývalí vězni

Osvětim – Nezapomenout na hrůzy Osvětimi a nepřipustit jejich opakování. To je hlavní poselství pietního shromáždění, které se dnes v tomto v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře konalo u příležitosti 70. výročí jeho osvobození sovětskou armádou. Akce u někdejší Brány smrti se zúčastnilo 12 prezidentů, několik členů královských rodin, půl tuctu premiérů a asi tři stovky bývalých vězňů. Hlavní slovo během akce neměli politici, ale právě přeživší vězni. Velký pietní akt se dnes konal rovněž v Terezíně.

„Z místa, kde se zhroutila civilizace a kde se lidské bytosti zredukovaly na vytetovaná čísla, odsuzujeme všechny projevy nenávisti, antisemitismu a xenofobie,“ prohlásil hostitel, polský prezident Bronislaw Komorowski. „Nikdy se jeden národ nesmí rozvíjet na úkor jiného. (…) Pamatujme, k čemu vede porušování práv národů na sebeurčení, zásady nenarušitelnosti hranic, pohrdání lidským životem a pasivita vůči zlu,“ zdůraznil.

Po Komorowského projevu se ujali slova bývalí vězni. „Nesčetněkrát jsem tu umírala strachy. Bála jsem se, že mě spálí, že nikdy nezažiju polibek z lásky,“ svěřila se Halina Birenbaumová a zavzpomínala na dráty, baráky, nadávky, bití, krutosti a tresty smrti na každém kroku, sloupy ohně a hustý černý dým z pálených těl, zatímco vlaky přivážely další a další oběti. „Odchod odtud vede jen přes komín krematoria,“ zavzpomínal někdejší vězeň Kazimierz Albin na slova někdejšího esesáckého velitele k prvním polským vězňům v Osvětimi. „Ta slova naplňovali po čtyři a půl roku se železnou důsledností,“ dodal.

„Minuta v Osvětimi byla jako celý den, hodina jako rok a den jako celá věčnost. O 70 let později nemohu ani chvilku zapomenout na hrůzy, které jsem zažil. Stačí, abych nikdy nemohl klidně spát až do konce života (…) Dodnes mi v uších zní pláč dětí, vyrvaných z náručí matek,“ řekl další přeživší Roman Kent a apeloval na vůdce světa učit potomky toleranci, lásce a odporu k nenávisti. I v pekle holocaustu měl totiž jedinec možnost morální volby – a ti, co pomáhali zachraňovat Židy, jsou podle Kenta plaménkem v temnotách. „My přeživší máme společný cíl s nynějšími a i s příštími generacemi. Nechceme, aby budoucnost našich dětí vypadala tak, jako naše minulost,“ řekl a za bouřlivého potlesku varoval před zastíráním pravdy, jejím přibarvováním a popíráním minulosti a holocaustu.

„Mlčení světa vede do Osvětimi. Musíme se tomu postavit, dokud můžeme,“ prohlásil předseda Světového židovského kongresu Ronald Lauder k množícím se antisemitským útokům v Evropě a ve světě i hrozbám proti Izraeli. Na místě zazněla i společná modlitba Židů a křesťanů. Osvětimskou minulost přiblížil i film Auschwitz produkovaný oscarovým režisérem Stevenem Spielbergem, který se akce také osobně zúčastnil a rovněž přispěl k sbírce, jež má zajistit další fungování osvětimského muzea.

Pietního shromáždění se zúčastnili mimo jiné prezidenti Německa, Francie či Ukrajiny Joachim Gauck, Francois Hollande a Petro Porošenko. Rusko, které má kvůli situaci na Ukrajině se Západem napjaté vztahy, zastupoval šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov.

Českou delegaci vedl předseda vlády Bohuslav Sobotka, do Polska s ním přijel také ministr kultury Daniel Herman, šéf resortu obrany Martin Stropnický a ministryně práce Michaela Marksová. „Byl to chladnokrevný stroj na zabíjení, který ale uvedli do pohybu, obsluhovali a zkonstruovali konkrétní lidé. Myslím, že je důležité, abychom na to nezapomínali a abychom také novým, nastupujícím generacím byli schopni přiblížit tu zkušenost z období, které bylo jedním z nejhorších období v dějinách Evropy a možná i v dějinách naší země,“ řekl k Osvětimi ministerský předseda, podle něhož „i po 70 letech toto místo sálá hrůzou a neštěstím“.

„Před deseti lety se oslav osvobození zúčastnilo okolo 1 500 bývalých vězňů, dnes jich je 300. Je to asi poslední kulaté výročí, které si připomínáme v přítomnosti ještě početné skupiny přeživších. Svědci jsou ještě mezi námi a musíme se ptát, co se bude dít v budoucnu, zda jsme schopni převzít odpovědnost, zda jsme pochopili jejich poselství,“ řekl na tiskové konferenci před táborem Osvětim-Březinka ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński.

Vzpomínkové akce probíhaly už od rána, kdy Komorowski v doprovodu několika desítek bývalých vězňů položil květinové věnce na místo původních základů tábora. Součastí akcí je také odhalení pomníku donátorům, kteří pomáhají i 70 let po osvobození udržovat vzpomínky nejen na holocaust, ale na i druhou světovou válku jako takovou.

Bývalí vězni na vzpomínkové akci k 70. výročí osvobození tábora v Osvětimi
Zdroj: ČTK/ABACA
Autor: Utrecht Robin

V táboře nejprve věznili polské a pak i sovětské zajatce, než jej přeměnili v obrovskou továrnu na smrt, ve které zavraždili podle historiků přinejmenším 1,1 milionu lidí, zejména Židů, ale i Poláků, Romů či Rusů. Osvětim se stala jedním z hlavních symbolů holocaustu.

Video Události k pietním akcím v Osvětimi
video

Události k pietním akcím v Osvětimi

Události k pietním akcím v Osvětimi

U 27.1.

Bez komentáře: Vzpomínka na osvobození Osvětimi

Josef Pazderka k pietnímu aktu v Osvětimi

Smrt si říká Osvětim

Bohuslav Sobotka před odletem do Osvětimi

Speciál ČT24 k výročí osvobození Osvětimi

Putin by zastínil bývalé vězně, tvrdí Gazeta Wyborcza

Vladimir Putin poslal na akci šéfa své kanceláře Sergeje Ivanova, někteří bývalí vězni ale nepovažují za správné, že ruský prezident na výročí chybí. V bojích o tábor 27. ledna zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpoledne otevřeli bránu tábora.

„Šlo samozřejmě o to, aby ruský prezident Vladimir Putin nemohl dělat politiku, kdyby se rozhodl do Osvětimi přijet,“ připustil polský list Gazeta Wyborcza a připomněl Putinův projev před deseti lety o hrdinství sovětských vojáků a osvobození vězňů Rudou armádou: „Říkal pravdu, ale dnes by taková slova pána Kremlu v souvislosti s ruskou politikou vůči Ukrajině vyzněla nevhodně,“ usoudil list. Putinův příjezd by podle deníku navíc zastínil jiné hosty, hlavně přeživší vězně, a nastal čas i docenit roli vojáků jiných národností při osvobození Osvětimi, zejména ukrajinských.

Moskva se cítí uražena, že Putin nebyl na oslavy do Osvětimi pozván, zatímco třeba ukrajinský prezident Petro Porošenko se jich zúčastnil. Nařčení Kremlu, že pozvánku nedostal, ale vedení osvětimského muzea odmítá. Rusko podle něj dostalo obecné pozvání jako všichni další. Moskva nedávno dotčeně zareagovala i na vyjádření šéfa polské diplomacie Grzegorze Schetyny, že Osvětim osvobodili Ukrajinci (respektive vojáci 1. ukrajinského frontu). Podle Varšavy by si sovětské zásluhy neměli přisvojovat jen Rusové, nicméně komentátoři ironicky upozornili, že podle stejné logiky by Schetyna zakrátko mohl tvrdit, že Varšavu osvobodili Bělorusové, protože tak učinili vojáci 1. běloruského frontu. Ve skutečnosti se ale názvy frontů vztahovaly ke geografii, nikoli k národnostem. Nicméně Schetyna, vzděláním historik, se později hájil, že sovětský tank, který jako první vjel do Osvětimi, skutečně řídil Ukrajinec.

Putin dnes u příležitosti výročí osvobození vyhlazovacího tábora navštívil v Moskvě židovské muzeum.

Vladimir Putin na návštěvě židovského muzea v Moskvě
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Nikolsky Alexei

Mezi účastníky vzpomínkové slavnosti měl být podle polských médií i Rainer Höss, vnuk někdejšího velitele tábora Rudolfa Hösse, který byl v Osvětimi za své zločiny v dubnu 1947 pověšen. „Nemohu změnit minulost, nemohu vrátit čas zpět, protože to není možné, ale mohu udělat něco pro budoucnost a připomínat to, co se stalo,“ řekl polské televizi Rainer Höss, který se už roky podílí na různých kampaních proti rasismu a nacismu. Zatímco někteří oceňují, že se Höss rozhodl využít svoje jméno k boji proti tomu, co svého času představovalo, jiní jeho upřímnost zpochybňují a tvrdí, že se svým jménem obchoduje v zájmu vlastního zisku.