OBRAZEM: Tisíce nacionalistů v Kyjevě uctily Banderovu památku

Kyjev - Několik tisíc ukrajinských nacionalistů si pochodem v Kyjevě připomnělo 106. výročí narození Stepana Bandery - vůdce Ukrajinské povstalecké armády. Kontroverzní postava z dob druhé světové války dlouhodobě rozděluje Ukrajince i svět. Pro západ Ukrajiny je Bandera hrdinou, který se zasloužil o nezávislost státu, pro východ spíš zločincem. Proti heroizování Bandery protestuje i část Polska nebo Ruska.

Až pět tisíc lidí se vydalo na pochod kyjevskou hlavní třídou. Řada z nich mávala vlajkami a různými prapory. Na místo dorazili hlavně příznivci nacionalistických politických stran Svoboda a Pravý sektor. Objevili se ale i dobrovolníci, kteří bojují s proruskými vzbouřenci na východě země, nebo fotbaloví fanoušci. „Současná vláda se dostala k moci i díky Banderovým sloganům, tak se má řídit jeho myšlenkami,“ konstatoval lídr Svobody Oleh Ťahnybok.

„Byl to hrdina, který bojoval za svobodnou a nezávislou Ukrajinu. Naši národní hrdinové byli v časech Sovětského svazu zakázáni, nesměli jsme je ani znát. Teď už je ale můžeme oslavovat a budeme bojovat za svobodu země až do konce,“ prohlásila obyvatelka ukrajinské metropole Nadia Balakinová.

Během pochodu byl napaden ruský televizní štáb

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo „mezinárodní novinářské společenství, ochránce lidských práv a protifašistické organizace“, aby zareagovali na napadení ruských novinářů. Incident podle ruské diplomacie představuje „do nebe volající pronásledování“ a „porušení svobody slova“, napsal server Newsru.com. Kyjevská policie už oznámila, že zatkla a obvinila podezřelého z útoku na ruský televizní štáb. Údajně jde o aktivistu radikálního Pravého sektoru.

  • V roce 2013, kdy se nacionalisté snažili zapálit pochodněmi luxusní hotel Premier Palace. Strana Svoboda to označila za provokaci.

Rusko označilo loňské únorové události za převrat, za nímž stáli fašisté. „Ukrajinci nepodporují radikální etnický nacionalismus, kterým ruská média straší svět,“ myslí si ale jeden bloger, jehož citoval Kyiv Post. Koncem října se konaly parlamentní volby, které pro nacionalisty nedopadly vůbec dobře, když získali jen něco přes čtyři procenta hlasů. 

Bandera - obdivovaný i nenáviděný

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Útěk na Západ Banderovi nepomohl

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij. 

Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou „vysoce postavení původci zločinu“ v Moskvě.

  • Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko Banderu posmrtně vyznamenal. Jedno z nejvyšších státních vyznamenání, titul Hrdina Ukrajiny, dostal za zásluhy o nezávislý ukrajinský stát. Ukrajinský soud ale nakonec prezidentův výnos zrušil.