Nová studie k rakovině: Není to jen vina genů, je to spíš smůla

Washington – Kouření nebo takzvaně „špatné geny“ většinou za vznikem rakoviny nestojí. Podle nové americké studie vyvolávají tuto smrtelnou nemoc nejčastěji nahodilé mutace buněk. Informoval o tom odborný časopis Science. Nic se ale nemění na tom, že zdravý život je podle vědců pořád tou nejlepší prevencí.

Tým odborníků z americké Univerzity Johnse Hopkinse se snažil vysvětlit, proč jsou některé tkáně milionkrát náchylnější k rakovině než jiné. Výsledek podle zprávy ukázal, že u zhruba dvou třetin analyzovaných zhoubných nádorů měli lidé jen smůlu. Jejich onemocnění totiž způsobila nahodilá mutace buněk.  

Podle expertů tkví největší nebezpečí v tom, jak se tkáně neustále regenerují - staré buňky v těle jsou nahrazovány novými, které vznikají dělením kmenových buněk. Pokaždé ale hrozí možnost, že dojde k nebezpečné mutaci.

Vědci analyzovali 31 typů rakovin a zjistili, že 22 z nich se dá vysvětlit především nahodilými mutacemi DNA v různých částech těla při běžném buněčném dělení. O „převážně biologické smůle“ hovoří hlavně u pacientů s rakovinami krve (leukemie), slinivky břišní, varlat, vaječníků a mozku. Zdravý životní styl ale přesto zůstává důležitou prevencí.

Onkolog Cristian Tomasetti

„Studie ukazuje, že kouření a další špatné životní zvyky mohou zvyšovat riziko, že člověk onemocní rakovinou. Změnit naše životní zvyklosti bude velmi užitečné pro předcházení některých rakovin, ale nebude zvlášť užitečné vůči jiným typům rakoviny.“

Ke třetině typů rakovin, které způsobuje především špatný životní styl či zděděné dispozice, patří především rakoviny kůže, plic a tlustého střeva, ale například i hlasivek. 

„Je velmi obtížné hodnotit zhruba 80 druhů zhoubných nádorů tímto globálním způsobem. Některé nádory zcela jednoznačně souvisí s tím, jak se k sobě chováme. Třeba rakovina plic je třicetkrát častější u dlouhodobých kuřáků. Rakovina kůže – melanom – je samozřejmě častější u lidí, kteří se opalují nebo žijí v prostředí, kde je sluneční záření častější,“ okomentoval studii Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti, který zdůraznil i roli genetiky, třeba v případě rakoviny prsu.

Operace prostaty
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Podle hematologa Pavla Klenera nepřinesla baltimorská studie prakticky nic nového. „Už víc než deset let se ví, že nádorové onemocnění je porucha genomu. Faktorů, které k mutaci vedou, je celá řada. Jsou to jednak spontánní mutace, ale organismus má spoustu mechanismů, kde mutace může opravit. K tomu se ale mohou přidat faktory jako záření, chemické karcinogeny nebo biologické faktory,“ prohlásil Klener. 

Řada virů totiž může ovlivnit produkci škodlivých genů. „Známá je souvislost mezi rakovinou děložního čípku či karcinomů jater s virem hepatitidy,“ dodal hematolog s tím, že navíc u každého nádoru může být genetických změn několik, z čehož lze odhadnout vývoj a případně nastolit efektivní terapii.

Výzkum Univerzity Johnse Hopkinse ale nezahrnoval všechny typy rakovin. Nezabýval se rakovinami prsů a prostaty, které přitom patří k nejčastějším zhoubným onemocněním. Američtí vědci totiž nebyli s to spolehlivě vyhodnotit dělení buněk.

Vydáno pod