Britská vláda podpořila výstavbu nových jaderných elektráren

Londýn - Britská vláda podle očekávání rozhodla, že podpoří výstavbu nové generace jaderných elektráren jakožto čistého a bezpečného zdroje, který omezí uhlíkové emise. Sdělil to dnes v parlamentu ministr pro podnikání John Hutton. Londýn tím končí léta nejistoty ohledně své energetické politiky a jeho rozhodnutí je novým impulzem k celosvětové renesanci atomové energie.

 

„Vláda se domnívá, že nové jaderné elektrárny by měly hrát roli v budoucím složení energetických zdrojů spolu s jinými nízkouhlíkovými zdroji,“ řekl Huttton. Dosud poslední britská jaderná elektrárna Sizewell B byla dostavěna v roce 1995 a v příštích letech začne postupně končit životnost starých provozů. Až na jednu skončí všechny dosavadní jaderné elektrárny do roku 2023.

Výroba elektřiny z jádra neprodukuje téměř žádné emise skleníkových plynů, což Británii umožní splnit dlouhodobé emisní cíle; ty jsou motivovány snahou přispět k boji proti globálnímu oteplování. Hutton dodal, že jaderná energie je „vyzkoušená, bezpečná a spolehlivá“.

Nové elektrárny nebude financovat vláda, ale soukromé společnosti, ujistil Hutton. „Vybízím energetické společnosti, aby předložily plány na výstavbu a provoz nových jaderných elektráren,“ řekl ministr. Vyjádřil naději, že první nové elektrárny začnou fungovat do počátku 20. let. Některé elektrárenské společnosti již daly najevo, že budou schopny nastartovat nové elektrárny do roku 2017.

„Končí tím začátek éry nových staveb jaderných elektráren. Vláda uvedla věci do pohybu a průmysl má možnost odpovědět,“ řekl agentuře Reuters James Close z konzultační firmy Ernst & Young.

Zelené organizace rozhodnutí vlády odsoudily s argumentem, že jaderná energie je nebezpečná. Greenpeace označila krok kabinetu za procedurálně chybný a naznačila, že by na něj mohla podat žalobu.

Environmentalisté vedle tradičních obav z jaderné bezpečnosti poukazují například na to, že jaderné elektrárny jsou celkově drahé nebo na to, že kvůli těžbě uranu má produkce jaderné energie „skryté“ emise oxidu uhličitého. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) však spočítala, že ve srovnání celého cyklu od stavby elektrárny přes produkci elektřiny po likvidaci jsou emise vznikající kvůli jaderné energii na jednotku vyrobené energie dokonce nižší než u větrné energie a proti elektrárnám na zemní plyn jsou asi dvacetkrát nižší. Tvrzení ekologických aktivistů o nevhodnosti jaderných elektráren tento týden jedno po druhém a s odkazy na zdroje a fakta vyvracelo britské periodikum Spiked.

Británie nyní v jaderných elektrárnách vyrábí asi 18 procent své elektřiny. Většina těchto elektráren však skončí do roku 2023.

Vláda sice má plány na velký rozvoj obnovitelných zdrojů, ty však podle analytiků na pokrytí poptávky nebudou zdaleka stačit. Kritická přitom bude příští dekáda, kdy ještě nové jaderné elektrárny nebudou. Podle Marka Spelmana z konzultační společnosti Accenture tak hrozí, že Británie bude dočasně závislá na nespolehlivých obnovitelných zdrojích nebo na dováženém plynu.

Ještě v roce 2003 vláda Tonyho Blaira označila jadernou energetiku za nepřitažlivou alternativu. Od té doby ale prudce vzrostly ceny ropy a zintenzivnily se snahy omezovat emise skleníkových plynů. Blair podpořil jadernou energetiku v roce 2006 a nový premiér Gordon Brown jej v tom následoval.

Nové jaderné elektrárny nyní budují země jako Francie a Finsko a výstavba nové generace těchto zařízení se začíná připravovat i v USA. Celkem se nyní ve světě staví přes 30 reaktorů a připravuje se výstavba dalších více než 90.

Tlak na budování nových jaderných provozů se vzhledem k odhadům růstu poptávky stupňuje i v České republice. Společnost ČEZ minulý týden uvedla, že chystá žádost o přistavení dvou bloků Temelína, vláda však zatím o své energetické politice nerozhodla. Čeká se na to, až vládní komise vedená předsedou Akademie věd ČR Vladimírem Pačesem do června předloží studii s doporučením ohledně jaderných elektráren.

Vydáno pod