Rugova chtěl pro Kosovo nezávislost bez násilí

Priština - „Balkánský Gándhí“ – tak se přezdívalo prezidentu jihosrbského Kosova Ibrahimu Rugovovi, který 21. ledna 2006 podlehl rakovině plic. Bylo mu jednašedesát let. Uznávaný kosovoalbánský předák, spisovatel a literární kritik, jenž stál v čele autonomního Kosova od března 2002, se tak nedožil vyhlášení nezávislosti této bývalé jihosrbské provincie v únoru 2008.

Rugova stál v čele snah etnických Albánců o získání nezávislosti na Srbsku od počátku 90. let a vedl nenásilné hnutí proti politice tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Jeho idea nenásilí mu ale vynesla kritiku radikální části albánského obyvatelstva Kosova, zejména povstalecké Kosovské osvobozenecké armády, která v roce 1998 začala bojovat o nezávislost se zbraní v ruce. Její příslušníci později získali vedoucí postavení v kosovské samosprávě. 

Rugova si nicméně udržel autoritu většiny kosovskoalbánského obyvatelstva a po volebním vítězství jeho Demokratického svazu Kosova v místních volbách v roce 2000 a ve volbách parlamentních o rok později byl v roce 2002 zvolen prezidentem Kosova. Již předtím v 90. letech byl „prezidentem“ nikým (kromě Albánie) neuznané „Kosovské republiky“, která vyhlásila nezávislost na Srbsku v roce 1991. 


Ibrahim Rugova se narodil 2. prosince 1944 ve vesnici Cerrce na západě Kosova v rodině obchodníka. Vystudoval albánštinu na Prištinské univerzitě a poté pracoval v Albanologickém ústavu v Prištině, byl učitelem, novinářem a literárním kritikem. Doktorát získal na pařížské Sorbonně. Ze Svazu komunistů Jugoslávie byl Rugova vyloučen v roce 1989 kvůli podpisu petice intelektuálů Výzva 215 proti přijetí změn v srbské ústavě. Koncem 80. let založil již jako profesor na Prištinské univerzitě Demokratický svaz Kosova (DSK). Po zrušení kosovské autonomie v roce 1989 stál za zrodem paralelních struktur moci v takzvané Kosovské republice.