Ameriku čeká klíčové volební superúterý

Washington - Kandidáty do voleb amerického prezidenta dnes budou vybírat voliči ve 24 státech USA. Nicméně ani po dnešním dni, pro nějž se vžilo označení volební superúterý, nemusí být jisté, kdo se nakonec 4. listopadu utká o křeslo v Bílém domě. Tento den je výjimečný mimo jiné i tím, že ještě nikdy se v americké historii nevolilo ve více než dvaceti státech.

Kandidáti budou zápolit o 250 volitelských hlasů pro celostátní stranické konference, které na přelomu srpna a září definitivně vyberou po jednom kandidátu z každé strany. U demokratů se rozhoduje o více než polovině delegátů, u republikánů o 40 procentech. Až do dnešního dne se rozdělilo zhruba 70 volitelských hlasů. Výsledky budou známé ve středu ráno SEČ. V New Yorku volby skončí ve 03:00 SEČ, v Kalifornii o dvě hodiny později.
Zatímco mezi republikány je podle posledních průzkumů jasným favoritem arizonský senátor John McCain, na straně demokratů je postavení senátorů Hillary Clintonové a Baracka Obamy natolik vyrovnané, že tuhý nominační souboj bude zřejmě pokračovat i po nadcházejícím „superúterý“.

McCainovým hlavním protivníkem je bývalý massachusettský guvernér a úspěšný finančník Mitt Romney, který má ovšem podle celostátních průzkumů zhruba polovinu podpory, jíž se dostává McCainovi. Třetímu v pořadí preferencí, bývalému guvernéru Arkansasu Miku Huckabeemu, už pozorovatelé mnoho šancí na získání nominace nepřisuzují.

Dnes se pozornost soustředí především na nejlidnatější stát USA Kalifornii, kde mají kandidáti v obou táborech poměrně vyrovnané šance. S jistým napětím se také očekává, jak dopadnou demokratické primárky ve státě New York, kde v posledních týdnech vzrostla podpora Baracka Obamy. Podobná situace je v sousedních státech Connecticut a New Jersey. Naopak za celkem jisté se považuje Obamovo vítězství v Georgii, kde významnou část demokratických voličů tvoří Afroameričané.

Dosavadní volební klání mezi Clintonovou (60), která uspěla v New Hampshiru, Nevadě a Floridě, a Obamou (46), který triumfoval v Iowě a Jižní Karolíně, je velmi vyrovnané. V táboře republikánů se vyšší šance přisuzují McCainovi (71), který zvítězil v New Hampshiru, Jižní Karolíně a na Floridě, zatímco Romney (60) slavil úspěch v méně významných státech Wyoming, Michigan a Nevada.

Vzhledem k republikánskému volebnímu sytému, kdy se ve většině států uplatňuje princip „vítěz bere vše“, má favorizovaný McCain určitou šanci získat v úterý tolik volitelů na zářijový nominační sjezd, že bude zřejmé, že ho Romney a ani třetí v pořadí, kterým je bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee, už nepředstihnou. Na druhou stranu většinový systém znamená, že čím více kandidátů se podělí o vítězství v jednotlivých státech, tím více klesá pravděpodobnost, že jeden z nich nasčítá rozhodující počet delegátů.

Odlišná situace je v demokratickém táboře, kde proti sobě s relativně stejnými předvolebními preferencemi stojí Clintonová, ucházející se o zvolení první prezidentkou USA, a Obama, který by mohl být prvním americkým prezidentem tmavé pleti. K pravděpodobně nejednoznačnému výsledku superúterý přispěje volební systém Demokratické strany, jenž kandidátům přiděluje volitele na srpnový nominační sjezd zhruba podle počtu odevzdaných hlasů.

Otázkou také zůstává, jak volby ovlivní v USA rozšířené korespondenční hlasování, konkrétně hlasy odevzdané před týdny kandidátům, kteří mezitím souboj vzdali. Významné to může být například v New Yorku, kde byl dlouhodobým favoritem někdejší starosta Rudolph Giuliani. Po odstoupení podpořil McCaina, ale to byly korespondenční hlasy dávno na poště.

Superúterý je volební den, v němž se primárky či stranická volební shromáždění (caucusy) konají ve více státech USA, jeho výsledky bývají pro nominaci prezidentských kandidátů klíčové. Letos se uskuteční v celkem 24 státech unie, včetně velmi důležité Kalifornie či státu New York. Rozhodne se o polovině demokratických delegátů sjezdu (více než 4000) a zhruba o dvou pětinách republikánských delegátů (2500).

Vydáno pod