Start raketoplánu Atlantis je ohrožen kvůli špatnému počasí

Houston (USA) - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začal čerpat palivo do raketoplánu Atlantis, který má dnes odstartovat a vynést k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) evropskou laboratoř Columbus. Vypuštění, plánované na 20:45 SEČ z floridského Mysu Canaveral, však ohrožuje špatné počasí a podle meteorologů je jen třicetiprocentní šance, že raketoplán skutečně odstartuje.

Atlantis se sedmičlennou mezinárodní posádkou měl původně letět již začátkem prosince, ale kvůli poruše senzoru kontroly paliva byl začátek mise odložen nejprve na leden a poté na počátek února.

Technické problémy již byly podle řízení letu definitivně odstraněny. Nicméně podle meteorologické služby NASA je sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že centrální Floridu zasáhne studená fronta, která na jihovýchodě USA vyvolala v noci na středu ničivá tornáda.

Až se fronta dostane do oblasti Mysu Canaveral, tak ztratí na síle, ale podle meteorologů stejně sebou přinese mraky, déšť a možná i bouřky. „Doufáme, že fronta se bude pohybovat na sever a v době startu budeme mít na chvíli jasnou oblohu,“ uvedl mluvčí NASA George Diller.

Pro případ, že budou vhodné podmínky ke startu, dalo vedení NASA příkaz naplnit nádrže raketoplánu 2,27 milionu litrů podchlazeného tekutého kyslíku a vodíku, které pohánějí tři hlavní motory Atlantisu během osmi a půl minuty dlouhém letu na oběžnou dráhu kolem Země.


 


Posádka raketoplánu během týdenního pobytu ve vesmíru připojí k ISS první evropskou stálou vesmírnou laboratoř Columbus. Je dlouhá sedm metrů a široká 4,5 a mohou v ní pracovat tři vědci. Stála 1,4 miliardy eur a Evropská vesmírná agentura (ESA) čeká na její vyslání k ISS už od roku 2002. Odklad způsobilo nejprve zdržení při montáži ruského servisního modulu na vesmírnou stanici a potom v roce 2003 havárie Columbie, po němž raketoplány dva a půl roku nelétaly.

Atlantisem také poletí francouzský astronaut Leopold Eyharts, který bude dohlížet na aktivaci Columbusu.

Raketoplány přestanou létat v roce 2010 a počítá se ještě s jejich 13 lety. Dvanáct z nich bude směřovat k ISS a jeden k Hubbleovu teleskopu.