Lisabonskou smlouvu schválily obě komory francouzského parlamentu

Paříž - Francouzský parlament definitivně schválil vládní návrh zákona o ratifikaci Lisabonské smlouvy, kterou se bude v příštích letech řídit fungování Evropské unie. Ve čtvrtek odpoledne návrh odsouhlasilo Národní shromáždění a v noci na dnešek také Senát. Francie je tak pátou zemí unie a první z jejích velkých členů, kde bude smlouva ratifikována. Proces bude dokončen podpisem prezidenta Nicolase Sarkozyho či premiéra Françoise Fillona.

V Senátu návrh prošel 265 hlasy proti 42, v Národním shromáždění poměrem 336:52. Pro hlasovali v obou komorách téměř všichni konzervativní poslanci a většina socialistů, proti byli hlavně komunisté.

Krok Francie uvítala především Evropská komise. Její předseda José Barroso úspěšnou ratifikaci označil za silný signál podpory zásadních reforem institucí a rozhodovacího procesu EU. „Tímto rozhodnutím Francie ukázala své přání, aby se Evropa postavila výzvám globalizace ve 21. století,“ prohlásil Barroso.

Lisabonská smlouva nahrazuje původně navrhovanou ústavní smlouvu o Evropské unii, kterou Francouzi a po nich Nizozemci v roce 2005 v referendech odmítli, a znemožnili tak její vstup v platnost. Za přijetí nového dokumentu se velmi angažoval francouzský prezident Sarkozy, který také prosadil její ratifikaci ve Francii parlamentní cestou.

Aby Lisabonská smlouva začala platit, musí ji ratifikovat všech 27 členů unie. Očekává se, že se tak stane do konce roku; zatím ji ratifikovalo Maďarsko, Slovinsko, Malta a Rumunsko. Slovenský parlament kvůli neshodám mezi vládní koalicí a opozicí hlasování o ratifikaci opakovaně odložil. Další možnost k jejímu odsouhlasení tak nastane patrně až v březnu.

Francie přebírá po Slovinsku v druhé polovině roku předsednictví EU a z prosazování a uplatňování nové smlouvy udělala tamní pravicová vláda jednu ze svých priorit. V Česku, které bude unii předsedat v prvním pololetí příštího roku, se ratifikace čeká během několika měsíců.

Většina států, včetně Česka, chce Lisabonskou smlouvu schvalovat v parlamentu. Ratifikace formou referenda je zatím jistá jen v Irsku, voliči tlačí k témuž své vlády také v Nizozemsku a v Británii. Každé referendum je přitom po zkušenostech z roku 2005 vnímáno v Bruselu jako hrozba pro smlouvu, která je označována za nezbytnou pro dobré fungování EU rozšířené v posledních letech o ČR a další státy z 15 na 27 členů.

Vydáno pod