Americká armáda zasáhla nefunkční špionážní satelit

Washington - Raketa odpálená z lodi amerického vojenského námořnictva v severním Pacifiku zasáhla americký nefunkční špionážní satelit, který mířil k Zemi. Spojené státy odmítají spekulace, že by sestřelení satelitu bylo odpovědí Číně, které se minulý rok podařila podobná akce.

Cílem sestřelení satelitu bylo zabránit jeho dopadu na Zemi a především zničit jeho palivovou nádrž, která obsahovala velké množství nespotřebovaného toxického hydrazinu. V případě dopadu trosek satelitu na zemský povrch se odborníci obávali zamoření velkých oblastí jedovatým plynem.

Zásah se podařil na první pokus. Podle ministerstva obrany je ještě příliš brzy na to, aby se dalo s jistotou říci, že byla palivová nádrž satelitu zničena. „Je velmi pravděpodobné, že jsme satelit zasáhli, podle všeho jsme přímo trefili palivovou nádrž. Na potvrzení si ale musíme počkat 24 až 48 hodin,“ uvedl generál námořních sil James Cartwright.

Raketu SN-3 vystřelilo námořnictvo z válečné lodi v Tichém oceánu. Satelit ve výšce téměř 250 kilometrů nad Zemí zasáhla po třech minutách letu. Jeho trosky mají shořet v atmosféře a nepředstavovat nebezpečí pro astronauty a ostatní družice.

Americká armáda s odpálením rakety dlouho vyčkávala

Operace byla podle nejmenovaného zdroje z Pentagonu naplánována na 04:30 SEČ. Američané původně naplánovali pokus zneškodnit satelit L-21 po přistání raketoplánu Atlantis. Ten se ale z devítidenní mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vrátil podle plánu už ve středu krátce po 15:00 SEČ.

Načasovat operaci zneškodnění satelitu bylo prý složité. Armáda dlouho čekala na kombinaci nejpříznivějších faktorů, aby své šance na úspěšnou destrukci zvýšila. Operace sestřelení satelitu byla natolik mimořádná a provázená tak velkou mezinárodní pozorností a politickými důsledky, že konečné rozhodnutí o jejím spuštění by bylo přiřčeno nikoliv armádnímu velení, nýbrž ministru obrany Robertu Gatesovi.

Vydáno pod