V nedělních maltských volbách zvítězili nacionalisté

Valletta - Maltská Nacionalistická strana (PN), která byla u moci s přestávkou více než dvacet let, v neděli znovu zvítězila nad svým levicovým soupeřem, Maltskou labouristickou stranou (PL), ovšem jen o nepatrný počet hlasů - o necelé jedno procento.

Premiér Lawrence Gonzi, který dovedl svou zemi v roce 2004 do Evropské unie, tak má možnost dalších pět let pokračovat ve své silně proevropské politice a liberální ekonomice. Ve volbách mu dala hlas většina voličů na tomto středomořském ostrově, který má 400.000 obyvatel.

Jde již o třetí vítězství nacionalistů nad jejich tradičními rivaly labouristy od roku 1944, kdy Malta získala nezávislost na Británii. Čelný představitel maltských labouristů dnes přiznal porážku po ukončení sčítání, které ukázalo, že nacionalisté mají převahu pouhých 1542 hlasů.

Generální tajemník nacionalistů Joe Saliba potvrdil, že jej labouristé krátce po skončení sčítání hlasů kontaktovali a svou porážku uznali. „Není to vítězství pro nacionalisty, ale pro všechen maltský lid,“ prohlásil.

Nacionalisté získali 49,3 procenta hlasů, za nimi následují labouristé se 48,8 procenty, ostatní strany získaly jen nepatrnou část hlasů. Voleb se zúčastnilo 93 procent voličů, avšak i tato účast je na vysoce zpolitizované Maltě považována za poměrně slabou.

Premiér v prohlášení pro maltský list Times of Malta uvedl, že volby byly ukázkou politické zralosti celé země, a vyzval Malťany k práci ve společný prospěch.

Po celou dobu předvolební kampaně poukazoval čtyřiapadesátiletý Gonzi na ekonomické výsledky své vlády, zatímco jeho protivník, šedesátiletý Alfred Sant, sliboval boj proti korupci. Obvinění, která vznesli labouristé proti několika osobnostem z vlády, dala podnět k mnoha procesům pro nactiutrhání.

Zatímco kampani v roce 2003 dominovala otázka vstupu Malty do EU, tentokrát to byla domácí ekonomika, daně, zdravotnictví, školství a životní prostředí.

Gonzi poukazoval zejména na to, jak se mu podařilo snížit státní dluh a deficit, který poklesl z deseti procent v roce 2004 na 1,6 procenta hrubého domácího produktu v loňském roce. Míra nezaměstnanosti, pouhá čtyři procenta, je jednou z nejnižších v unii.