Řím - Vědci dávají novou naději lidem závislým na čokoládě. Tým italských badatelů z institutu IN-CNR v Cagliari na Sardinii přinesl vědecký důkaz, že závislost na "pokrmu bohů" není plodem lidské slabosti, ale výsledkem působení chemických látek.
Italští vědci dali naději lidem závislým na čokoládě
Pokusy s laboratorními myšmi podle Giancarla Colomba z ústavu IN-CNR ukázaly, jak rychle se návyk na čokoládu může vytvořit. Hlodavci byli umístěni v boxu spojeném s nádobou s čokoládovým nápojem. Aby čokoláda ukápla, musely myšky zmačknout páčku. „Myšky brzy zjistily, že stisknou-li páčku desetkrát, aktivují kapání čokolády po dobu pěti vteřin. Během 20 minut dokázaly páčku stlačit až tisíckrát a zkonzumovaly více, než činí desetina jejich tělesné hmotnosti,“ uvedl Colombo. Dodal, že když byl čokoládový nápoj odstraněn, myši dále mačkaly páčku v naději, že přece jen něco ukápne, a to až 250krát za sebou.
Jestliže jim však vědci naordinovali nový lék proti otylosti rimonabant, myši své úsilí získat kapku čokolády výrazně omezily. Lék podle Colomba působí na nervové receptory tak, že by mohl touhu po čokoládě odstranit zcela.
Rimonabant (také známý jako SR141716, Acomplia, Riobant, Slimona, Rimoslim a Zimulti), jehož hlavním účinkem je snížení chuti k jídlu, užívají anorektici jako drogu. Je prvním selektivním blokátorem kanabinoidních receptorů CB1, jehož používání je povoleno všude ve světě. V Evropě je indikován ve spojení s dietou a s cvičením pro pacienty s indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším než 30 nebo u pacientů s indexem vyšším než 27, jejichž nadváha je provázena rizikovými faktory, jako je druhý typ cukrovky nebo dyslipidemie, porucha hladiny tuků v krvi. Podle údajů z roku 2007 byl rimonabant dostupný v 38 zemích.
Nedávné odhady říkají, že 40 procent žen a 15 procent mužů v západních zemích je v menší či větší míře závislých na čokoládě. Colombo je toho názoru, že tato čísla ukazují srovnatelnost závislosti na čokoládě se závislostí na lécích.