Bukurešťský summit NATO projedná přijetí nových členů, protiraketový štít i Afghánistán

Bukurešť - Za největší summit v historii Severoatlantické aliance je označována dvacátá vrcholná schůzka NATO, která se uskuteční 2. až 4. dubna v Bukurešti. Jejími hlavními tématy bude strategie NATO v Afghánistánu, pozvánky pro nové členy, americký protiraketový štít ve střední Evropě a pravděpodobně i situace v Kosovu. Summit provázejí výrazná bezpečnostní opatření, během jeho konání budou například uzavřena obě bukurešťská letiště a centrum města. Jednání bude střežit 23 000 vojáků a policistů.

Schůzky se zúčastní kolem pěti desítek hlav států a vlád, Česko budou zastupovat mimo jiné prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek, ministryně obrany Vlasta Parkanová a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.
 
Pozvánka pro nové členy
Očekává se, že Chorvatsko, Albánie a Makedonie na summitu dostanou pozvánku do aliance. Všechny tři země pracují na plnění cílů stanovených v takzvaném Akčním plánu členství (MAP), který je považován za první krok ke vstupu do NATO. Kandidaturu Makedonie ale hrozí zablokovat Řecko kvůli letitému sporu o oficiální název bývalé jugoslávské republiky. O přijetí do MAP usilují Ukrajina a Gruzie. Washington jejich požadavek podporuje, ale někteří alianční členové v Evropě k tomu zaujímají váhavý postoj - především kvůli obavám z dalšího zhoršení napjatých vztahů s Ruskem, podle něhož by přijetí těchto zemí podkopalo evropskou bezpečnost. Na Ukrajině přitom situace není jednoznačná, se vstupem do NATO nesouhlasí nejen proruská opozice, ale proti je i většina obyvatelstva.
 
Středoevropský protiraketový štít
Na summitu by mělo také padnout rozhodnutí o tom, jak se bude vyvíjet protiraketová obrana všech členů NATO. USA chtějí vybudovat v Česku radarovou stanici a v Polsku základnu s deseti raketami schopnými sestřelit balistické střely vypálené potenciálně nebezpečnými státy, jako je Írán. NATO zřejmě uzná přínos protiraketového systému pro zajištění bezpečnosti. Otázka je, co k základně řekne ruský prezident Vladimir Putin, který se do Bukurešti také chystá. Kvůli základně nyní ČR a USA vyjednávají o hlavní smlouvě. Hovořit se má i o tom, jak by aliance měla či mohla chránit oblasti, které americký protiraketový deštník pokrývat nebude. Plány USA kritizuje Rusko, které tvrdí, že jde o ohrožení jeho zájmů. 
 
Další postup v Afghánistánu
Velkou část summitu mají státníci věnovat problematice dalšího aliančního postupu v Afghánistánu. NATO zřejmě vyzve spojence k posílení mezinárodních jednotek v Afghánistánu, na což dlouhodobě apelují i USA. Mezi spojenci ale panují dlouhodobé neshody, a to jak z hlediska strategie, tak i pokud se jedná o počet vojáků. Posílení svého kontingentu by měla oznámit například Francie, vojenskou účast navýší i česká armáda.
 
Summit je nejvýznamnější politickou událostí NATO. Jde o setkání nejvyšších představitelů členských států, na němž se formulují strategická rozhodnutí o bezpečnostní politice. První summit se uskutečnil v roce 1957, v roce 2002 ho například hostila Praha a zatím poslední se konal v roce 2006 v Rize.
 
NATO má dnes 26 členů
NATO vzniklo na základě Severoatlantické smlouvy, kterou podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničních věcí 12 zemí (USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Velké Británie). V současnosti je členem aliance 26 zemí, postupně se připojily Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. Hlavním cílem NATO je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. 
 
NATO sídlí v Bruselu; v jeho čele stojí generální tajemník, od roku 2004 je jím Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer. Nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem NATO je Severoatlantická rada, v níž jsou zastoupeni všichni členové. Rada pak vytváří pomocné orgány, které plní její rozhodnutí. Nejvyšším vojenským orgánem NATO je Vojenský výbor složený z náčelníků generálních štábů členských zemí a spadá pod pravomoc hlavních politických orgánů aliance. V roce 2003 schválili ministři obrany NATO radikální reorganizaci velitelské struktury aliance, aby byla lépe připravena na boj proti terorismu. Dohodli se také na budování sil rychlé reakce NATO (takzvaných NATO Response Force).
 
Podle pátého článku Severoatlantické smlouvy je ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů považován za útok proti všem. NATO jej poprvé ve své historii aktivovalo po teroristických útocích na New York v roce 2001, USA se ale bez aliančních spojenců dokázaly obejít.
 
První bojovou operací v padesátileté historii NATO proti suverénnímu státu bylo v roce 1999 bombardování vojenských cílů v Jugoslávii kvůli agresi jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče proti albánským civilistům v Kosovu.
 
První operací NATO mimo Evropu bylo v roce 2003 převzetí velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) v Afghánistánu. NATO se dále podílelo či podílí na mírových operacích v Bosně, Albánii, Kosovu, Makedonii, Pákistánu či Iráku.

Vlajka NATO a USA
Vlajka NATO a USA