Bukurešť - Už před oficiálním zahájením summitu NATO v Bukurešti je jasné, že se v mnoha zásadních oblastech členské státy jednomyslně neshodnou. Problémem je společný postup v Afghánistánu. Zatímco Spojené státy a Kanada dlouhodobě požadují posilování aliančních vojsk na jihu země, Německo s takovým jednáním zásadně nesouhlasí. Citlivým bodem je i další rozšiřování aliance o Ukrajinu, Gruzii nebo Makedonii. Třecí plochou mezi členskými státy může být také postoj k výstavbě amerického protiraketového deštníku v Polsku a Česku.
Na summitu NATO se členské státy v některých oblastech neshodnou
Už teď je jasné, že v mnoha zásadních oblastech členské státy NATO nebudou na summitu v Bukurešti zajedno. Některé členské státy, jako například USA a Kanada, již několik měsíců volají po tom, aby se zvýšil počet jednotek NATO zejména na jihu Afghánistánu o 10 000 vojáků. Francie a Rumunsko už slíbily, že do Afghánistánu pošlou posily. Německo však své vojáky na jihu Afghánistánu nechce. Politolog Bořivoj Hnízdo z Fakulty sociálních věd ve Studiu ČT24 o Afghánistánu řekl: „To je v současné době největší problém Severoatlantické aliance. NATO ukazuje, že když má tolik členů, je jeho schopnost koordinovat postupy čím dál složitější.“ A to také hraje do karet odpůrcům dalšího rozšiřování.
Bush znovu vyzval k posílení jednotek NATO v Afghánistánu
Americký prezident George Bush v přímořském letovisku Neptun po setkání s rumunským prezidentem Traianem Baseskem znovu vyzval členské státy Severoatlantické aliance, aby posílily jednotky v Afghánistánu, a přispěly tím ke konečné porážce bojovníků radikálního hnutí Taliban. Vysláním dalších vojáků by podle něj pomohli v bitvě proti terorismu. V Afghánistánu v současnosti působí 47.000 vojáků z NATO pod záštitou Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Další tisíce jich operují v zemi mimo alianci v rámci Američany vedené operace Trvalá svoboda.
S pozvánkou pro nové členy některé státy nesouhlasí
Pro Německo a další země je citlivým problémem přizvání Ukrajiny a Gruzie k členství v NATO. Němcům vadí především nestabilní vnitropolitická situace v těchto zemích. Německo sice navrhuje zintenzivnění vztahů s těmito státy, avšak nesouhlasí s jejich přizváním k Akčnímu plánu členství, jak dnes požadoval americký prezident George Bush. Proti přistoupení těchto dvou zemí je dlouhodobě i Rusko, dnes svůj zamítavý postoj vyjádřila i Francie.
V Akčním plánu členství, v jakémsi přípravném řízení na přijetí do aliance, se v současnosti již nacházejí tři balkánské země - Makedonie, Chorvatsko a Albánie. Zdá se, že ani jejich členství by nemělo projít bez komplikací. Přijetí Makedonie chce totiž zablokovat Řecko, které vede s touto zemí spor o oficiální název státu. Název Makedonie si totiž Atény nárokují pro oblast na severu Řecka. I přes veškeré diplomatické snahy je proto možné, že Řecko přizvání Makedonie zablokuje. Už v minulosti se ale některé členské státy vyjádřily, že na členství všech tří balkánských zemí přistoupí jedině v případě, že vstoupí do aliance všechny najednou.
Středoevropský protiraketový štít zřejmě většina zemí akceptuje
Z českého pohledu bude jistě nejdůležitějším tématem výstavba amerického protiraketového deštníku ve střední Evropě. Proti tomu v minulosti ostře vystoupilo například Rusko, ale také Slovensko. Zatímco Moskva v současnosti od kritiky radarové základny v Česku ustoupila a největším problémem je teď pro ni přistoupení Ukrajiny a Gruzie k NATO, Slovensko stále trvá na postoji, že základnu v Česku a Polsku nechce. Předpokládá se však, že většina členských zemí výstavbu protiraketového deštníku akceptuje. „Po včerejších intenzivních jednáních neočekávám žádné problémy,“ potvrdil velvyslanec ČR při NATO Štefan Füle. Očekává se, že se NATO shodne, že riziko šíření balisitických raket roste a že uzná, že americký systém pomůže chránit celou Evropu.
Summit oficiálně začal večeří, Klaus vystoupil s projevem
Večer summit NATO v Bukurešti oficiálně začal, představitelé členských států se sešli na slavnostní večeři. Českou republiku zastupuje prezident Václav Klaus. Ten ve svém večerním projevu vyjádřil naději, že úmysl umístit v Česku radarovou část zvažované americké protiraketové základny získá podporu partnerů v NATO. Kromě radaru se prezident zmínil také o Kosovu. ČR je podle něj připravena nadále pokračovat ve svém angažmá v Kosovu. Uvědomuje si však i rozpory v názorech, které existují v pohledu na šance Kosova stát se plnohodnotným státem v dohledné budoucnosti i na prospěch plynoucí z jeho formálního uznání.
Česko zastupuje Klaus, Topolánek, Parkanová a Schwarzenberg
V Bukurešti budou za Česko vedle Klause jednat i premiér Mirek Topolánek nebo ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ta dnes na okraj summitu podepsala se svým slovenským protějškem Jaroslavem Baškou memorandum, na jehož základě by se ve čtvrtek do Kábulu měla vydat skupina sedmi slovenských chirurgů, kteří posílí českou polní nemocnici v afghánské metropoli.
Do Bukurešti dorazil také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten se zde ve čtvrtek setká s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou, aby společně jednali o radarové základně v Česku. Očekává se, že oznámí, že dohoda je hotová a zbývá ji jen podepsat.
Americký prezident George Bush se má ještě 6. dubna sejít v Soči se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o zahraniční politice obou zemí ve vztahu k NATO. Bush i Putin ale ve svých funkcích končí. Podle politologa Oldřicha Bureše z Metropolitní univerzity Praha učiní důležitá zahraničněpolitická rozhodnutí až nové americké a ruské administrativy.
Bukurešťský summit doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Centrum města je uzavřeno. V ulicích hlídkuje 12 tisíc policistů. Jednání potrvají tři dny. Rumunská policie se dnes v Bukurešti ještě před zahájením summitu střetla s několika odpůrci NATO. Šestačtyřicet jich zadržela, jsou mezi nimi i Češi.