Čeští egyptologové získali za půlstoletí působení výbornou pověst

Praha - Čeští egyptologové mají ve svém oboru velmi dobrou pověst. Během padesáti let, které letos uplynou od založení Československého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se českým vědcům v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů. K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu "správce paláců a kněze předčitatele" Iufaa, pozornost vzbudilo i loňské odhalení hrobky kněze Inpunefera. Českoslovenští vědci se už v 60. letech podíleli také na záchranné akci UNESCO v Núbii.

Kořeny české egyptologie lze najít na konci 19. století, když Jan Kminek-Szedlo přednášel na Boloňské univerzitě. I když už počátkem 17. století se pod pyramidy vypravil při své africké cestě františkánský misionář Jakub Římař. Skutečné počátky vědeckého zájmu o Egypt v českých zemích jsou pak neoddělitelně spjaty se jménem Františka Lexy, mimo jiné autora dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Lexa se už v roce 1919 stal soukromým docentem egyptologie na UK, o šest let později byl jeho zásluhou na půdě pražské filozofie založen egyptologický seminář.

K dalším významným postavám české egyptologie patřili Zbyněk Žába či Jaroslav Černý. Právě Černý, který v roce 1946 odešel do Velké Británie a později působil na univerzitách v Londýně a Oxfordu, byl ve své době považován za jednoho z nejvýznamnějších odborníků na starověký Egypt. Žába se zase v 50. letech výrazně zasloužil o vznik egyptologického ústavu, který byl založen v roce 1958. Impulzem se tehdy stala výstavba Asuánské přehrady, která ohrozila řadu staroegyptských památek. Československo místo finančního příspěvku nabídlo odborníky, pro které vznikl ústav s pracovišti v Praze a v Káhiře.

V roce 1960 získal ústav koncesi pro výzkum na pyramidových polích v Abúsíru u egyptské metropole. Českoslovenští vědci tam zakrátko objevili velkou hrobku Ptahšepsese, vezíra 5. dynastie, která je zatím největší známou nekrálovskou hrobkou ze Staré říše. K dalším úspěchům ze 70. let lze řadit například objevení papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu, odkrytí a prozkoumání pyramidového komplexu královny Chentkaus a 20 dalších různě velkých hrobek méně významných členů královských rodin. V roce 1976 získali českoslovenští egyptologové od egyptských úřadů novou archeologickou koncesi na právo výkopů v jižní části Abúsíru.

Tato koncese zahrnuje poměrně velké území o rozloze asi dvou kilometrů čtverečních. Egyptologický ústav se soustředil na tři skupiny památek. Profilovým projektem je archeologický výzkum staveb na královském pyramidovém pohřebišti většinou z doby před 2500 let před Kristem. Druhým okruhem je rozkrytí pohřebišť s hrobkami velmožů, členů královských rodin, kněží a třetí oblast zahrnuje zkoumání šachtových hrobů vysokých královských úředníků. Další unikátní nálezy uskutečnili čeští egyptologové v druhé polovině 90. let.

V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov (z doby asi 2200 před Kristem), jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak přišli 23 metrů pod zemí na nedotčenou hrobku faraonova majordoma, starou asi 2500 let. Podobný unikátní nález se naposledy podařil koncem 30. let. A o dva roky později, v únoru 1998, otevřeli šachtovou hrobku vysokého kněze a správce faraonova paláce Iufaa. Tehdy šlo o zcela unikátní nález, neboť nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposledy v roce 1942.

Díky dlouholetému šéfovi Československého (později Českého) egyptologického ústavu Miroslavu Vernerovi (ve funkci 1975-2000) získal před osmi lety ústav i třetí koncesi, a to na výzkumy v okolí oázy Baharíja. Mapování oblasti začalo o tři roky později a čeští egyptologové se soustředili na dvě oblasti - osídlení ze Staré říše a na křesťanskou osadu ze čtvrtého a pátého století. Loni se českým vědcům, jejichž vedení po Vernerovi převzal Břetislav Vachala a po něm Ladislav Bareš, podařilo odkrýt nedaleko Baharíji dosud neznámé doklady o osídlení z poloviny třetího tisíciletí před Kristem.