Praha - Rwandská genocida z roku 1994, během které hutuští extremisté za tři měsíce etnických čistek zmasakrovali na 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů, patří k nejstrašnějším tragédiím 20. století. Smutným mementem zůstává role mezinárodního společenství, jež masakru nedokázalo zabránit.
Rwanda si připomněla 14. výročí začátku genocidy
Válka vypukla poté, co bylo 6. dubna 1994 sestřeleno letadlo s prezidentem Rwandy Juvénalem Habyarimanou. Etnický konflikt Hutuů a Tutsiů ale ve Rwandě doutnal již delší dobu. Hutuové a Tutsiové byli přitom původně spíše sociálními kategoriemi. Tutsiové, majitelé stád, tvořili 14 procent obyvatel a většinoví Hutuové byli většinou pastevci a rolníci. Za vlády koloniálních velmocí však mezi nimi narostla nenávist.
Boje mezi kmeny Tutsiů a Hutuů se datují od 60. let
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1962 bylo zabito mnoho Tutsiů a statisíce lidí byly vyhnány ze země. V roce 1973 se k moci dostal Habyarimana, který svůj režim za pomoci Francie opřel o nenávistnou ideologii proti Tutsiům. Ti proto vytvořili Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR) a v říjnu 1990 zahájili protiofenzivu. Mír do země nepřinesly ani dohody o pluralitě, na jejichž plnění měla dohlížet OSN. Demokratizaci se ale postavili extremističtí Hutuové, jejich milice začaly provádět brutální čistky, zatímco Francie dál podporovala Habyarimanův režim.
Po sestřelení letadla s Habyarimanou dosáhly masakry rozměrů genocidy. Vraždili muži i ženy. „Naložili nás do aut a odvezli do hor, abychom tam zabíjeli. Pak se zpívalo a tancovalo. Když zabíjíte prvního člověka, něco cítíte. V mém případě to byl můj soused. Pak už necítíte nic,“ popsal atmosféru krvavých 100 dní jeden z později odsouzených. Běžným se tehdy stalo i plánované znásilňování, po kterém se v zemi narodily tisíce nechtěných dětí.
V květnu 1964 zasáhla OSN
OSN se po zahájení masakrů stáhla a teprve v květnu vyhlásila zbrojní embargo a vyslala do země vojáky. Ti ale dorazili až po ukončení čistek. V červenci 1994 ovládla situaci tutsijská FPR a válka skončila. Už v listopadu byl na vyšetření zločinů ustanoven soudní tribunál. Odsouzeno bylo již na 6 500 osob, téměř 700 z nich k trestu smrti. Mezi odsouzenými bylo i několik členů bývalé vlády. Na soud stále čeká kolem 90 000 obviněných.
OSN v roce 1997 potvrdila, že byla předem upozorněna na chystaný masakr a tehdejší šéf OSN Kofi Annan přiznal, že OSN mohla genocidě zabránit. Finanční pomoc, kterou ale OSN Rwandě po konci války slíbila, stále nedorazila. Selhání přiznal i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton. Francie vinu na genocidě odmítla, připustila ale řadu chyb. Současný prezident Kagame přitom Francouze obviňuje, že se na genocidě přímo podíleli.