Epidemie spalniček v Rakousku probouzí debatu o očkování

Salzburg - Rakousko v posledních dnech zasáhla epidemie spalniček. Zatímco v loňském roce bylo v celém Rakousku 15 nakažených touto chorobou, dnes jenom z oblasti Salzburgu hlásí už na 180 nakažených. Ve spolkové zemi Horní Rakousy se objevili tři nakažení a ve Vídni dva případy, přičemž převážná část těchto pacientů v nedávné době navštívila Salzburg. Odborníci očekávají, že po první vlně nemoci přijde brzy vlna druhá.

V současnosti se zdá být jisté, že ohniskem epidemie byla jedna salzburská škola. Jde o školu waldorfského typu, která používá jiné osnovy než běžné školy a preferuje alternativní způsoby výuky. Procento očkovaných dětí bylo v této škole podstatně nižší, než je v Rakousku běžné, a tato skutečnost umožnila vznik epidemie. Škola už vydala prohlášení, že v žádném případě nenabádala rodiče svých žáků, aby své děti neočkovali, je ale pravda, že do waldorfských škol dávají své potomky hlavně rodiče vyznávající neortodoxní způsoby výchovy a kteří často očkování odmítají.

Laická, ale i odborná veřejnost v Česku může být překvapena tím, že se v okolních státech vyskytují v takové míře nemoci, které jsou u nás zcela výjimečné. Spekulovalo se o tzv. „spalničkových party“, kdy rodiče nechávají hrát si zdravé a nemocné děti pohromadě, aby si nemoc prostě odbyly. Epidemiologické vysvětlení je ale jiné. Kromě nedůvěry rodičů z waldorfské školy k očkování se na vzniku epidemie podepsal i očkovací kalendář, který se v současnosti v Rakousku používá. Od schématu, které se používá v ČR, se liší především mnohem větší prodlevou mezi první a druhou očkovací dávkou. Rakouský, ale i německý systém by měly však v nejbližší době přejít na schéma, které se používá v Čechách.

Epidemie ale opět rozdmýchala debatu o očkování. Většina lékařů očkování podporuje, ale objevují se i názory, že jde o příliš velký zásah do organismu, který může nevratně porušit imunitní systém. Někteří rodiče proto své ratolesti odmítají očkovat. Alena Šteflová, ředitelka české kanceláře WHO, předpokládá, že není možné nařizovat očkování direktivně, je třeba vždy zvážit stav a kondici konkrétního dítěte a teprve po dohodě s pediatrem se rozhodnout. V České republice je společnost globálně velmi proočkovaná a viry v ní tedy prakticky necirkulují. Z této situace pak těží i neočkovaní, kteří jsou poměrně v bezpečí.

Současná debata o očkování vzpomíná incident, který se odehrál v Británii v polovině 90. let. Jisté lékařské studie tehdy naznačily, že tzv. trojkombinace, tedy jedno očkování proti spalničkám, zarděnkám a obrně, které se provádí ve 13 měsících věku dítěte, může vést k pozdějšímu vzniku autismu. Matky začaly očkování hromadně odmítat a některé, u jejichž dětí se autismus skutečně projevil, zvažovaly žalobu na lékaře, kteří očkování provedli. Pozdější prestižní a podrobné vědecké studie ale podezření na takové nežádoucí účinky očkování vyvrátily.

Ilustrační foto
Ilustrační foto