Velení americké armády v Iráku doporučuje přestávku ve stahovaní jednotek ze země

Washington/New York - Bezpečnost v Iráku je křehká a na plánované stahování amerických vojáků ještě není čas. Kongresmany o tom přesvědčoval generál David Petraeus, který jednotkám v Iráku velí. Příliš rychlý odchod by údajně ohrozil bezpečnostní úspěchy dosažené v Iráku za uplynulý rok. Váhu jeho slovům dodávají i čísla - od neděle přišlo při útocích v Bagdádu o život 11 Američanů. Nejvyšší americké velení v Iráku proto zamýšlí časově neomezenou přestávku ve stahování jednotek ze země. 

Při slyšení před senátním branným výborem šéf amerického kontingentu v Iráku generál David Petraeus doporučil, aby po červencovém dokončení odchodu loňských posil dostala armáda 45 dnů na zvážení dalších kroků. Žádný časový plán odchodu, který by na toto období navázal, nepředložil a na přímý dotaz předsedy výboru nebyl schopen odhadnout, kolik vojáků budou Spojené státy v Iráku mít koncem letošního roku. 
 
„Doporučil jsem pokračovat ve snižování bojových sil vyslaných v rámci loňského navýšení a poté, po stažení poslední bojové brigády z této vlny v červenci, pětačtyřicetidenní období konsolidace a vyhodnocení,“ řekl Petraeus. „Na konci tohoto období zahájíme proces hodnocení, abychom zjistili situaci, a časem rozhodneme, kdy můžeme dát doporučení k dalšímu snížení,“ uvedl.
 
Prezident George Bush dal už dříve najevo, že tento návrh podpoří. Veřejně by se k němu měl vyjádřit ve svém čtvrtečním projevu k 5. výročí pádu Bagdádu. 
 
Petraeus s velvyslancem USA v Bagdádu Ryanem Crockerem dnes před senátory také uvedli, že bezpečnostní situace v Iráku se po loňském zvýšení počtu vojáků zlepšila, ale i nadále je křehká a úspěchy zůstávají nestálé. Stěžovali si rovněž na íránskou podporu iráckých vzbouřenců, zejména financováním a výcvikem šíitských milicí.
 
Se setrváním vyššího počtu Američanů v Iráku souhlasí republikánský prezidentský kandidát, arizonský senátor John McCain, který je členem branného výboru. Při slyšení řekl, že unáhlené a neodpovědné stažení by vedlo ke kolapsu iráckého státu. McCain vidí v Iráku šance na úspěch. Naopak odchod amerických vojáků by mohl vést k porážce, která by si vyžádala návrat amerických jednotek a jejich zapojení do širší války, uvedl. Naopak demokratičtí kandidáti na prezidenta Hillary Clintonová a Barack Obama požadují urychlený odchod Američanů z Iráku.

„Myslím, že je čas začít řádný proces stahování našich jednotek, začít přestavbu armády a zaměřit se na problémy, jako jsou Afghánistán, globální teroristické skupiny a další,“ uvedla Clintonová, která další setrvávání v Iráku označila za „neodpovědné“.

Obama znovu vyzval k přijetí časového plánu odchodu amerických jednotek z Iráku, což by podle něho přimělo tamější vůdce k nastolení míru. „Nikdo nevolá po ukvapeném stahování, ale myslím, že tu musí být uměřený, ovšem zvýšený tlak,“ prohlásil.

Předseda branného výboru, demokrat Carl Levin, na začátku slyšení zpochybnil efektivnost loňského navýšení amerického kontingentu v Iráku. V důsledku této bezpečnostní ofenzivy podle něj Iráčané nepřevzali bezpečnostní odpovědnost v zemi. Nedávný nárůst násilností v Iráku „vzbuzuje otázky ohledně vojenského úspěchu“ navýšení sil, o němž Bush rozhodl loni v lednu, soudí Levin.
 
Podle loňského plánu stahuje Pentagon z Iráku pět brigád v celkovém počtu 20.000 vojáků. Postupným snižováním by se stav bojových jednotek měl dostat na zhruba 140.000, tedy na úroveň před loňským navýšením.
 
V březnu se podle armády odehrálo v Bagdádu každý den v průměru 23 útoků, což je mnohem víc než v minulém půlroce. Od listopadu do února armáda v metropoli zaznamenávala jen devět útoků denně. 
 
Za pět let od invaze přišly USA v Iráku o více než 4000 mužů a žen. Válka stála Spojené státy 1,3 trilionu dolarů, odhadl loni v listopadu společný hospodářský výbor Kongresu. Do nákladů započítal veškeré výdaje, včetně úroků, které musí stát splácet za vypůjčené peníze, včetně znehodnocených investic, dlouhodobé zdravotní péče o válečné veterány a rozpadu trhu s ropou.

V příštích deseti letech by další náklady na válku v Iráku a Afghánistánu mohly dostoupit až 2,7 trilionu dolarů, spočítali nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a odbornice na veřejné finance z Harvardovy univerzity Linda Bilmesová. Daňové poplatníky přijdou vojenské operace každou hodinu na 17 milionů dolarů; měsíčně pak platí americké domácnosti prostřednictvím daní v průměru 200 dolarů, uvedla Bilmesová dnes v televizi CNN.

Slyšení přichází v době, kdy se v Iráku vyostřily střety s ozbrojenými milicemi. V bagdádské šíitské čtvrti Sadr pokračují třetí den těžké boje. Od neděle v nich zahynulo 11 amerických vojáků. I dnes dopadlo několik raket na střežené centrum, v němž jsou místní i zahraniční úřady. Útoky na tuto zónu dnes odsoudil dokonce i Írán, který jinak dění v Iráku nekomentuje.

Šéf amerického kontingentu v Iráku generál David Petraeus a americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker.
Šéf amerického kontingentu v Iráku generál David Petraeus a americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker.