Roku 1969 se ujal moci v Libyi plukovník Muammar Kaddáfí, od té doby se považovala tato země za radikální islámský socialistický stát. Kvůli podpoře terorismu se dostala Libye do izolace, sankce na ni uvalily Spojené státy a později i Organizace spojených národů. Od roku 2003 se ale postoj Kaddáffího změnil, Libye přestala vyvíjet zbraně hromadného ničení, většina sankcí tedy byla zrušena a Libye začala spolupracovat se západními zeměmi a otevírá se světu.
Mnoho zemí se teď o Libyi zajímá, protože tento stát má obrovské zásoby ropy a zemního plynu. Lybie je proto zajímavým lákadlem pro zahraniční firmy. Země je přísně sledována západními společnostmi, které mají velký zájem o lukrativní zakázky na výstavbu infrastruktury a modernizaci této země. Libye vydělala v roce 2007 na těžbě ropy a zemního plynu přes 40 miliard dolarů.
Putin bude jednat s Kaddáffím i ve čtvrtek, dohlédne v Tripolisu na podepsání politické deklarace a investičních záruk. Ruský obchod s Libyí má obrat přes 200 milionů dolarů ročně, což je jen zlomek financí, které si obě země vyměnily v době existence Sovětského svazu. Putin bude také usilovat o smazání starého sovětského dluhu Libyii ve výši asi 4,5 miliardy dolarů.
Ruské energetické společnosti v současnosti pokládají základy, které přispějí k dalšímu rozvoji obchodu mezi oběma zeměmi. V průběhu posledních dvou let získaly energetické společnosti Gazprom a Tatneft povolení k průzkumu v Libyi. Tato země má největší zásoby ropy na africkém kontinentu. Další ruské firmy mají zájem na tom, aby se v Libyi podílely na budování železnice, elektráren nebo plynovodu.