Archeologický průzkum u Brandýsa přinesl padesát pravěkých nálezů

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Na padesát pravěkých objektů převážně z období neolitu a mladší a pozdní doby bronzové objevili archeologové při průzkumu, který v těchto dnech skončil v lokalitě Vrábí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Za nejzajímavější objev odborníci považují zásobní jámu kultury knovízské, do níž byly uloženy rozrušené skelety dvou lidí. 

Experti zkoumali plochu budoucí kolonie rodinných domků. Odhalili části kůlových staveb, jámy na uložení zásob, hliníky, tedy místa pro dolování hlíny, a pece. Nejzajímavějším objevem byla zásobní jáma kultury knovízské se skelety dvou lidí. Tehdy totiž mrtvé převážně spalovali, určitá část však byla z neznámých důvodů ukládána do jam. Kostry nesou často stopy násilného jednání.

„Objevené sídliště je součástí rozsáhlého pravěkého sídelního areálu, který se rozkládá na terase nad nevelkým pravobřežním přítokem Vinořského potoka. Jeho další část byla zkoumána v loňském roce v nedaleké poloze U vodojemu,“ uvedl vedoucí oddělení záchranných výzkumů Jan Frolík.

Výzkum v Brandýse nad Labem je podle archeologů typickým příkladem předstihového záchranného výzkumu. Problémem podle nich je, že v souladu s praxí developerské firmy při výstavbě nových rodinných domů obvykle vybudují inženýrské sítě a komunikace a na jejich ploše také zaplatí archeologický výzkum. Parcely poté rozprodají a další výstavba je v rukou majitelů. Stavební akce pak postupují nárazově, podle možností stavebníků.

„Archeologické instituce se ale obvykle o další výstavbě nedozvědí a při hloubení základů jednotlivých domků jsou nenávratně ničeny archeologické situace,“ upozornil Frolík. Pravidelné sledování podobných stavenišť je mimo kapacitní možnosti archeologie. Podle odborníků lze odhadnout, že v Brandýse-Vrábí zanikne asi 90 procent plochy pravěkého naleziště.

Vzácné nálezy objevili archeologové loni i na jiných místech Středočeského kraje. Například v pískovně v Tišicích na Mělnicku bylo nalezeno více než 3000 objektů, většinou sídlištních, především z eneolitického období. Zájem vzbudil i dubnový objev 3300 let starého zlatého pokladu na Mladoboleslavsku, který učinil šestnáctiletý student gymnázia. Amatérský archeolog objevil čtyři bronzové sekery a osm spirál ze zlatého drátu, které vznikly na přelomu střední a mladší doby bronzové. Během dalšího výzkumu v místě nálezu byla objevena ještě devátá spirála.