Šéf slovenského Ústavu paměti národa odmítá snahy o zrušení instituce

Bratislava - Slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN) hrozí koncem roku zrušení. To navrhla v pátek v parlamentu Slovenská národní strana (SNS) s odůvodněním, že úszav nepracuje, jak má. Zrušení instituce podporuje i vládní strana bývalého premiéra Vladimíra Mečiara. Šéf ÚPN Ivan Petranský dnes tyto snahy odmítl s tím, že likvidace ÚPN by byla krokem zpět při vyrovnávání se s totalitní minulostí.

ÚPN, která na Slovensku zkoumá zločiny fašismu a komunismu, čelí obvinění, že údajně špatně zacházel s dokumenty a že se některé dokonce ztratily. Petranský to ale kategoricky odmítá a o budoucnosti ústavu chce jednat s premiérem Robertem Ficem. Nacionalisté s plánem na zrušení přišli krátce poté, co se na veřejnost dostaly z archivů ÚPN informace někdejší československé Státní bezpečnosti (StB) o kriminální minulosti jejího šéfa Jána Sloty. Petranský paradoxně nyní hájí ÚPN před SNS, která jej do čela ústavu prosadila.

SNS souvislost se Slotovým případem odmítá, podle Mečiara dokonce existuje politická dohoda o zrušení instituce už tři měsíce. SNS a Mečiarova Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) navrhují, aby archivy putovaly do vojenského historického ústavu, případně Národního bezpečnostního úřadu. To by ovšem zkomplikovalo přístup k nim.

Ústav dnes na internetu zveřejnil dalších 8300 záznamů bývalé vojenské kontrarozvědy. Pocházejí ze slovenských archivů, protože ze svazků, které ÚPN měl převzít na základě dohody s Českem, se na Slovensko dosud dostala jen malá část.

Slotova aféra a návrh zrušit ÚPN znovu rozvířily otázku důvěryhodnosti spisů StB. Podle kritiků byla komunistická tajná policie zločineckou organizací, porušovala i vlastní pravidla, její záznamy jsou zfalšované, zmanipulované a částečně ztracené. Naopak podle ÚPN jsou svazky věrohodné. V záznamech StB jako agenti figurují bývalí i současní politici, duchovní, sportovci, právníci či umělci. Mnozí popírali, že by donášeli. Kolem 30 lidí se už obrátilo i na soud, aby prokázali, že byli evidováni neoprávněně.

Loni na podzim způsobily rozruch informace ze samotného ÚPN, že StB po sametové revoluci zfalšovala tři desítky dokumentů kontrarozvědky, aby tak kryla své agenty. Ti se na papíře stali sledovanými osobami. ÚPN se však nesetkal s opačným případem.

ÚPN vznikl v roce 2002 za předchozí pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. Vytvořil jej a zprvu řídil bývalý disident a exministr vnitra Ján Langoš. Hlavním cílem ústavu je dostat před soud komunistické vrahy, kteří zabíjeli při přechodu státní hranice nebo při krutém policejním vyslýchání. Za dosavadní hlavní přínos ústavu lze považovat například zveřejnění jmen agentů a dalších spolupracovníků StB nebo také jmen příslušníků kontrarozvědky StB v Bratislavě a likvidátorů židovského majetku za druhé světové války. Koncem loňského roku ÚPN upozornil generální prokuraturu na čtyři případy zabití při vyslýchání Státní bezpečností a požádal prokuraturu o prošetření.

V Česku funkci obdobnou Ústavu paměti národa vykonává Ústav pro studium totalitních režimů. Zřízen byl k 1. srpnu loňského roku. Právě slovenský zákon a přístup ke zkoumání minulosti, jak jej prosazoval Langoš, byl vzorem pro Českou republiku. Totalitní minulost obou států je podle prvního náměstka ředitele českého Ústavu pro výzkum totalitních režimů Miroslava Lehkého natolik provázána, že se jí nelze zabývat bez existence obou partnerských institucí.

Šéf slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN).
Šéf slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN).