Srbské parlamentní volby jsou i referendem o Evropské unii

Praha/Bělehrad - V Srbsku se dnes konaly předčasné parlamentní volby, v nichž se občané rozhodují mezi prozápadními a nacionalisticky orientovanými stranami. Hodinu před tím, než se ve 20:00 SELČ uzavřely volební místnosti, byla účast podle srbského rozhlasu B92 54,2 procent
voličů, tedy o deset procent méně, než při lednových prezidentských
volbách. Nižší účast by mohla spíše nahrávat nacionalistům. Hlasování se přisuzuje mimořádný význam pro vývoj v zemi, hovoří se dokonce o "osudové volbě." Výsledek totiž ovlivní vztahy s Evropskou unií, do které by Srbsko chtělo vstoupit.

„Tyto volby jsou referendem, které rozhodne, zda budeme směřovat do Evropy, nebo zda zůstaneme v izolaci,“ řekl srbský prezident Boris Tadič, jehož Demokratická strana vede prozápadně zaměřenou koalici.

Za favorita hlasování ovšem poslední průzkumy označovaly nacionalisty z prorusky orientované Srbské radikální strany a z umírněné Demokratické
strany Srbska dosavadního premiéra Vojislava Koštunici. O 250 míst v srbském parlamentu soupeří 22 politických stran a uskupení s celkem 3137 kandidáty. Oficiální výsledky voleb, které dnes skončí ve 20:00
SELČ, musí ústřední volební komise vyhlásit do čtyř dnů, tedy nejpozději
15. května.

V Kosovu došlo mezi členy volební komise k potyčce

Volební místnosti se otevřely v 07:00 SELČ a podle prvních odhadů volební účasti odhlasovalo do 14.00 téměř 30 procent oprávněných voličů. Zájem o volby byl v prvních hodinách velmi vysoký, dopoledne ale postupně ustával. V Kosovu dnes došlo v obci Banje, ležící západně od Kosovské Mitrovice, k menší potyčce mezi členy volební komise a přívrženci jednotlivých politických stran. Podle informací Veljka Odaloviće, člena srbské volební komise, při incidentu utrpěl jeden člověk lehká zranění a jedna osoba byla zatčena.

Srbské úřady registrují zhruba 6,7 milionu voličů, mezi nimiž jsou i
příslušníci srbské menšiny v Kosovu. Únorové vyhlášení nezávislosti této
jihosrbské provincie s převážně albánským obyvatelstvem vedlo k pádu
bělehradské vlády a stalo se klíčovým tématem předvolební kampaně.
Koštunicův kabinet se rozpadl, když nedokázal nalézt společný postoj ke
kosovské nezávislosti a k Evropské unii, jejíž mnozí členové samostatnost
Kosova podpořili.

Bělehrad chce ukázat, že Kosovo je stále jeho provincií

Zatímco demokraté v čele s Tadičem prosazovali pokračování evropské
integrace, Koštunicův tábor chtěl zastavit sbližování s unií, dokud Brusel
nezná územní celistvost Srbska včetně Kosova. Bez ohledu na tyto rozpory chce nyní Bělehrad ukázat, že Kosovo je stále jeho provincií, a proto vyzval Srby v Kosovu k účasti při hlasování. V srbských enklávách v Kosovu je registrováno kolem 115.000 voličů.

Současně s parlamentními volbami se v Srbsku konají i volby komunální. Do místních správ ve 22 srbských obcích v Kosovu může podle Bělehradu zástupce volit také zhruba 86.000 uprchlíků žijících v Srbsku: hlasy mohou odevzdat ve 157 volebních místnostech po celém Srbsku. S účastí kosovských Srbů v parlamentních volbách nemají kosovské úřady problém a pohlížejí na ně jako na volební akt občanů, kteří se nacházejí v
cizině.

Jinak je tomu ovšem s komunálními volbami, jejichž organizování
považují kosovští představitelé za vměšování do svrchovanosti Kosova.
Správa OSN v Kosovu (UNMIK) a kosovské úřady označily tuto iniciativu
Bělehradu za nezákonnou; komunální volby podle nich porušují rezoluci OSN 1244 a nebudou mít pro Kosovo žádný význam.