Vědci z Brna umí díky plazmové tužce vyrobit superrychlé plavky

Brno - Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně vymysleli ultrahydrofobní úpravu materiálů, která zajistí absolutní nesmáčenlivost povrchů. Vynález lze uplatnit například při výrobě speciálních plavek snižující tření vody nebo v zábavním průmyslu. Na veletrhu Top Technology v Brně to dnes uvedl šéf vývojového týmu Miloš Klíma. Modifikaci povrchu umožňuje plazmová tužka, vynález, který vědci veřejnosti poprvé představili na veletrhu před dvěma lety.

„Od té doby jsme zdokonalili plazmové systémy, takže vedle jednotlivých plazmových trysek máme i multitryskové systémy. Ve spolupráci s průmyslem se podařilo najít zcela nové využití pro plazmové tužky i zcela nové technologie,“ prohlásil Klíma.

Ultrahydrofóbní úprava povrchu by například šla využít při výrobě speciálních plavek snižující tření vody, které plavce brzdí. Díky tenké nanostrukturní vrstvě se na plavkách chová kapka vody jako kulička. Světová plavecká špička nyní využívá superrychlý model celotělových plavek LZR Racer od firmy Speedo, na jejichž vývoji se podíleli i vědci z americké kosmické agentury NASA. Revoluční model plavek pomohl plavcům k překonání 22 ze 23 světových rekordů během dvou měsíců.

„Naší technologií jsme schopni zajistit totéž za podstatně nižší cenu. Těší nás, že jsme se v tomto směru dostali stejně daleko jako vývoj NASA,“ řekl Klíma.

Nové aplikace plazmových systémů lze ale využít také v oblasti zábavy a relaxace. Na brněnské výstavišti si mohou návštěvníci pohrát například s originálním bludištěm, ve kterém místo tradiční kovové kuličky honí kapku vody. Vědci zde předvádí také využití novinky v předmětech ke zlepšení motoriky a schopnosti soustředění. Originální relaxační interiérové doplňky zase kombinují hydrofilní a ultrahydrofobní úpravu a vytvářejí zcela nové efekty, když tvarují tekoucí vodu jen pomocí neviditelné nanovrstvy.

„Jde o naprostou novinku, protože využití ultrahydrofobní vrstvy k zábavě a relaxaci zatím nikoho nenapadlo,“ dodal Klíma. Důvodem je podle něj i to, že se v Brně na vývoji plazmových technologií podílejí přímo studenti, kteří tak rozvíjejí vlastní kreativitu.

Nanášení tenké ultrahydrofobní vrstvy plazmovými systémy je velmi jednoduchý a finančně dostupný technologický proces, který lze aplikovat na předměty různých tvarů a z různých materiálů. „V této nákladové kategorii to neumí nikdo jiný na světě, navíc jde o mobilní zařízení použitelné kdekoli v terénu,“ řekl Klíma. Možnosti průmyslového využití povrchových úprav jsou podle něj velmi široké, ať už jde o průmysl automobilový, textilní, nábytkářský nebo stavebních hmot.

Výzkum je ale teprve na samotném počátku. Zatím totiž nebyla potvrzena životnost úprav, i když vědci disponují vzorky, které zůstávají funkční i po pěti letech. „Třeba u zahradního nábytku by využití bylo velmi zajímavé, ale potřebujeme zvýšit mechanickou odolnost úpravy. Současný výzkum zaměřujeme právě tímto směrem a hledáme další podniky, které by do této oblasti chtěly investovat,“ uzavřel Klíma.