„Můžeme očekávat velmi špatné vysvědčení,“ zhodnotil dopad voleb na snahy Skopje o evropskou integraci místní analytik Dane Taleski. „Datum pro přístupové rozhovory (s EU) letos nedostaneme,“ dodal.
Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) získala nadpoloviční počet křesel v parlamentu.
Sociálně-demokratická opozice, která získala přes 23 procent, už svou porážku uznala, avšak kritizovala průběh voleb.
O třetí a čtvrté místo se podělily strany zastupující albánskou menšinu,
která tvoří asi čtvrtinu dvoumilionové populace této balkánské země. Unie pro demokratickou integraci (UDI) obdržela 11 procent hlasů a konkurenční Demokratická strana Albánců (DPA) deset. Právě s ní by chtěl Gruevski vytvořit vládní koalici.
Volby provázely podvody a násilnosti, při nichž zahynul jeden člověk a dalších devět bylo zraněno. Kvůli tomu volební komise přerušila hlasování ve 22 volebních okrscích, jež představují asi jedno procento voličstva. Potyčky se strhly především v regionech, kde žije albánská menšina, jež tvoří asi čtvrtinu dvoumilionové populace.
Makedonský premiér Nikola Gruevski komentoval incidenty, kvůli kterým se v některých obvodech bude volit znovu, slovy: „Je mi to velmi líto, doufám, že už se to nebude opakovat a že se lidem všude dostane možnost svobodně a volně volit.“
Kromě násilností byly volby provázeny i zastrašováním a pokusy o jejich zfalšování, nad čímž již vyjádřila znepokojení Evropská unie. Ta vyzvala k opakování voleb v oblastech, kde k incidentům došlo. S tím makedonská vláda souhlasila.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nepokládají průběh předčasných parlamentních voleb v Makedonii za zcela standardní. Konečný verdikt ale vydají až po opakování voleb v převážně albánských okrscích. V nich hlasování narušily pokusy o falšování výsledků a střelba.